Voják je téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. S historií bohatou na významné události a fakta zanechal Voják ve společnosti nesmazatelnou stopu a vyvolal nespočet úvah a debat. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Voják předmětem studia, analýzy a obdivu odborníků i fanoušků. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Voják, jeho dopady v různých oblastech a jeho vliv na každodenní životy lidí.
Voják je osoba, jež slouží ve vojsku buď za plný plat (žold) jako profesionální voják, případně je do vojska odveden, naverbován, v rámci branné povinnosti. Takoví vojáci jsou označováni jako branci a zpravidla je jejich plat nižší až symbolický. Oficiální výraz pro vojáka-ženu je vojákyně nebo vojačka, slovo vojačka původně mělo nižší (hovorový) stylistický příznak, jak jej popisuje Slovník spisovné češtiny, avšak zdá se, že jej postupně ztrácí.[1]. Výraz vojanda je slangový a expresivní, evokující souvislost se slovy štramanda či fešanda.
Vojsko, tvořené vojáky (mužstvem a důstojníky) se dělí na menší jednotky a je přísně hierarchicky dělené a řízené. Ačkoliv každý voják musí projít alespoň základním bojovým výcvikem, mnoho vojáků slouží v nebojových pozicích, například v administrativě, výzkumu nebo zásobování. Pro vojáky, kteří přestali sloužit v armádě se často používá označení veterán, ale někdy jsou takto nazývání i zkušení vojáci, kteří v armádě slouží již dlouhou dobu. Kromě toho jsou i vojáci mimo službu, v záloze, které má armáda k dispozici pro případ potřeby, zejména v rámci mobilizace. Ti jsou formou krátkodobých cvičení průběžně doškolováni a udržují si tak schopnost nastoupit k činné službě a mohou dostávat odměnu za pohotovost.