František Chudoba

V dnešním světě je František Chudoba téma, které nabylo na aktuálnosti a upoutalo pozornost mnoha. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho významu v historii, František Chudoba vyvolal hluboký zájem v různých sektorech. Tento jev vyvolal rozsáhlou debatu a podnítil četná zkoumání při hledání lepšího pochopení jeho důsledků. Vzhledem k tomu, že se František Chudoba neustále vyvíjí, je důležité důkladně analyzovat jeho dopad a prozkoumat jeho potenciální důsledky. V tomto článku dále prozkoumáme dnešní roli František Chudoba a budeme řešit její význam v různých kontextech.

PhDr. František Chudoba
Narození4. června 1878 nebo 4. června 1877
Dědice u Vyškova
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. ledna 1941
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníměstský hřbitov v Přerově
Povolánípedagog, spisovatel, filolog, překladatel, literární historik, anglista a učitel
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Témataangličtina, pedagogika, literatura, překlad, filologie, literární historie a anglistika
DětiBohdan Chudoba
Zdeněk Chudoba
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Chudoba (4. června 1878, Dědice u Vyškova[1] – 7. ledna 1941, Brno) byl český anglista, literární historik a překladatel. Od roku 1920 byl profesorem anglické filologie na Masarykově universitě v Brně.

Život

Narodil se v rodině dědického mlynáře Jana Chudoby a Marie, rozené Smejkalové. V roce 1897 maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Přerově. Začal studovat na lékařské fakultě University Karlovy, studium ale po třetím semestru ze zdravotních důvodů přerušil. Přešel na filosofickou fakultu UK, kde vystudoval obor čeština – němčina. Zde byl mimo jiné žákem Jana Gebauera a Václava Emanuela Mourka. Studium zakončil doktorátem v roce 1905 a to prací o Janu Blahoslavovi. Dále studoval v Lipsku (1899–1900), Berlíně (1909) a Oxfordu (1910). Habilitoval v roce 1912 v Praze. V roce 1920 byl jmenován řádným profesorem anglické filologie na filosofické fakultě Masarykově universitě v Brně.

Nejprve působil jako středoškolský profesor v Kroměříži a Velkém Meziříčí (1902–1904), Brně (1904–1906) a v Praze (1912–1918). Od roku 1920 až do své smrti působil jako řádný profesor anglické řeči a literatury na FF MU v Brně. V roce 1927–1928 byl též děkanem fakulty.[2] Vedle toho byl v letech 1920–1922 externím profesorem českého jazyka a literatury na King's College v Londýně.

V redakci časopisu Novina se seznámil s F. X. Šaldou, se kterým je pak pojilo celoživotní přátelství.

Zemřel v roce 1941 a je pohřben na městském hřbitově v Přerově-Šířavě. Jeho synem byl historik, politik a publicista Bohdan Chudoba.

Členství ve vědeckých organizacích a spolcích

Spisy

  • Wordsworth : Pokus o třídění, Praha : Grosman & Svoboda, 1911
  • O dvou universitách anglických, Praha : 1915 – článek z Výroční zprávy reálného gymnázia v Truhlářské ulici
  • Básníci, věštci a bojovníci, Praha : Mánes, 1915. Dostupné online
  • Výbor z prosy : Percy Bysshe Shelley, Praha : Jan Laichter, 1920
  • Básníci, věštci a bojovníci : Nová řada, Plzeň : Karel Beníško, 1920
  • A Short Survey of Czech Literature, London : Kegan Paul, Trench, Trubner & Co. ; New York : E.P. Dutton & Co., 1924
  • Pod listnatým stromem, Praha : Melantrich, 1932 – eseje o anglické literatuře
  • Kniha o Shakespearovi. Praha : Jan Laichter
    • Díl I, Prostředí a život, 1941
    • Díl II, Dílo, 1943
  • Listy o poezii a kritice, 1945 – korespondence s F. X. Šaldou z let 1908–1937.

Souborné vydání

Praha : Jan Laichter, 1941–1947, 4 svazky:

  • Kniha o Shakespearovi, Díl I, Prostředí a život, 1941
  • Básníci, věštci a bojovníci, společné vydání obou dílů, 1942
  • Kniha o Shakespearovi, Díl II, Dílo, 1943
  • Pod listnatým stromem, 1947

Editor

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Historie děkanů FF MU. www.muni.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-08. 

Literatura

Externí odkazy