Jiřina Hauková
V dnešním světě je Jiřina Hauková tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, Jiřina Hauková zůstává dnes velmi důležitým tématem. O Jiřina Hauková bylo v průběhu let mnoho prozkoumáno a napsáno a jeho relevance se ani v nejmenším nezmenšila. Od svých počátků až po důsledky v moderním světě je Jiřina Hauková nadále předmětem studií a výzkumu v různých oborech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jiřina Hauková a jeho důležitost v dnešním světě.
| Jiřina Hauková | |
|---|---|
| Narození | 27. ledna 1919 Přerov  Československo |
| Úmrtí | 15. prosince 2005 (ve věku 86 let) Praha Česko |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Přerově |
| Povolání | spisovatelka, jazykovědkyně, básnířka a překladatelka |
| Témata | poezie |
| Ocenění |
|
| Manžel(ka) | Jindřich Chalupecký |
| Podpis |  |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
_BAR.svg){kind=small}
Jiřina Hauková (27. ledna 1919 Přerov – 15. prosince 2005 Praha[1]) byla moravská básnířka a překladatelka.
Život
Narodila se v rodině Karla Haukeho (1889–1968), šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové (1891–1969). Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou (1921–1992) pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou (1923–2011).
Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově (maturovala 1938).[2] Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze.
Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký.[3] Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka.[4] Sbírky Motýl a smrt (1983), Světlo v září (1984) a Spodní proudy (1987) byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice.[3] V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta.
Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově[5].
Dílo
Básnické sbírky
- Přísluní, 1943
- Cizí pokoj, 1946
- Oheň ve sněhu, 1958
- Rozvodí času, 1967
- Spodní proudy, 1992 (poprvé v Edici Petlice, 1987)
- Motýl a smrt, 1990 (poprvé v Edici Petlice, 1983)
- Světlo v září, 1995 (poprvé v Edici Petlice, 1984)
- Mozaika z vedřin, 1997
- Večerní prška, 2002
Ostatní
- To je můj kraj, 1970[2]
- Záblesky života, 1996 (paměti)
Výbory
- Básně, 2000
Překlady
Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats.
- Gertrude Steinová: Vlastní životopis Alice B. Toklasové, Nakladatelství československých výtvarných umělců: 1968, edice Symposium, řada A, svazek 2.[6]
Pojmenování veřejných míst
Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenovaný park v Praze 10 ve Vršovicích. Je ohraničený ulicemi Ukrajinská, Vršovická a U Vršovického nádraží. Podnět k pojmenování dala tamní místostarostka Ivana Cabrnochová v roce 2014.[7] Manželé žili v Petrohradské (Leningradské) ulici čp. 35.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b Almanach k 100. výročí založení gymnasia v Přerově. Přerov: Ředitelství školy a výbor SRPŠ, 1970. S. 8
- ↑ a b Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz . . Dostupné online.
- ↑ Jiřina HAUKOVÁ | Revolver Revue. revolverrevue.cz . . Dostupné online.
- ↑ S.R.O, as4u cz. Hroby významných osobností na městském hřbitově. Město Přerov . . Dostupné online.
- ↑ Gertruda Steinová: Vlastní životopis Alice B. Toklasové. Online katalog Národní knihovny ČR . Národní knihovna ČR . Dostupné online.
- ↑ Praha 10 pojmenovala park po odvážném řediteli krematoria. Parlamentní listy . . Dostupné online.
- ↑ Miroslav Hynšt: Deset parků a náměstí v Praze 10 má nový název. Městská část Praha 10. Veřejné prostory Prahy 10. . Dostupné online.
Literatura
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- Jaromír Pelc: Skupina 42. In: Kmen, č. 42, Praha 1989, 19. října, s. 1-5
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Hauková
- Medailon na Portálu české literatury
- Anna Vondřichová: Jiřina Hauková - překladatelka: portrét Haukové jako překladatelky a výběrová bibliografie jejích překladů v měsíčníku Plav 11/2007
- Profil Jiřiny Haukové k nedožitým stým narozeninám (Revolver Revue, 2019)
