Krematorium

V dnešním článku se ponoříme do Krematorium, tématu, které v posledních letech vyvolalo zájem mnoha lidí. Od svého vzniku upoutá Krematorium pozornost odborníků i fanoušků a vyvolává debaty a kontroverze v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že se Krematorium neustále vyvíjí, je zásadní pochopit jeho dopad na naši společnost a jak se můžeme přizpůsobit změnám, které přináší. V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Krematorium, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, a analyzujeme různé perspektivy, které na toto téma existují.

Možná hledáte: Krematorium (seriál).
Krematorium v Pardubicích

Krematorium (z latinského cremare = spálit) je veřejné zařízení, v němž se v žárovištích provádí kremace neboli pohřeb žehem. Často se zde nachází také obřadní síň, sloužící k rozloučení pozůstalých se zemřelým.

Historie krematorií

  • 1874 vstoupil v platnost nový italský zdravotní zákon, který jako první v křesťanském světě povoluje zpopelňování zesnulých v krematoriích. Německý inženýr Friedrich Siemens postavil a vyzkoušel žároviště podobné současným kremačním pecím. [1]
  • 1876 první novodobé krematorium vzniklo v italském Miláně
  • 1885 vzniknul první kremační spolek na území v Rakousku-Uhersku Die Flamme („Plamen“)
  • 1890 v tomto roce byla v Paříži zpopelněna jako první Češka Augusta Braunerová (1817–1890), matka malířky Zdenky Braunerové
  • 1899 byla založena společnost propagující pohřeb žehem na území Česka Společnost pro spalování mrtvol
  • 1909 byl založen spolek Krematorium
  • 1914 krajanským sdružením v Chicagu (USA) bylo uvedeno do provozu První české národní krematorium v Chicagu
  • 1917 v Liberci bylo německým spolkem dokončeno první krematorium v českých zemích, nesmělo však být uvedeno do provozu; zpopelňování bylo zahájeno okamžitě po vzniku republiky koncem října 1918
  • 1919 1. dubna byl v Československu přijat zákon č. 180/1919 Sb., kterým byl legalizován pohřeb žehem
  • 1921 vzniklo provizorní krematorium v Praze
  • 1923 v Pardubicích bylo dokončeno první definitivní krematorium českojazyčné komunity (viz Pardubické krematorium); následovala krematoria v Mostě a Nymburce.

Seznam krematorií v Česku

Krematorium Praha-Strašnice
Krematorium v Brně na Ústředním hřbitově
Krematorium v Olomouci - soubor hřbitovní architektury

Zrušená krematoria

Krematoria v umění

Netradiční ukládání popele zesnulých

Alternativní možností možností k uložení v kolumbáriu či k rozptylu je vsypání popele do tzv. Bio urny, která se po zakopání do země rozloží. Některé bio urny obsahují i sazenici stromu se zeminou.[6]

Koncentrační tábory

Krematoria byla také součástí výbavy nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů smrti. V někdejším Protektorátu Čechy a Morava se takovéto táborové krematorium nacházelo například v Terezíně, na konci druhé světové války i v Litoměřicích.

Zvířecí krematorium

Budova Krematoria zvířat v České Lípě
Budova Krematoria zvířat Praha

Zvířecí krematorium je místo, kde dochází ke zpopelnění ostatků zvířete.

Jednu z legálních variant, jak naložit s domácím zvířátkem po jeho smrti, představuje kremace. Ta probíhá v kremační peci, zpopelněním za vysoké teploty. Před termínem obřadu je zvíře uloženo v chladicím boxu. Většina kremačních pecí je dvoukomorová. V primární komoře se pálí tělo zvířete a v sekundární komoře se dopalují vzniklé zplodiny. Teplota sekundární komory je minimálně 850 stupňů a zničí se zde veškeré škodlivé látky i případný zápach. Po dokončení kremace se z pece vybere popel a po vychladnutí se zpracuje v zařízení zvaném kremulátor. Zde se popel rozmělní na jemný hebký prášek, který se následně vsype do vybrané zvířecí urny, zhotovené zpravidla z keramiky či z dalších materiálů, jako je kov, dřevo, sklo nebo mosaz. Zvířecí krematoria nabízejí svým klientům i památeční předměty (památeční sklo, památeční šperky, otisky tlapek atd.)

Nakládání s popelem nepodléhá Zákonu o pohřebnictví, jako je tomu u lidských ostatků, ale Veterinárnímu zákonu[zdroj⁠?!]. Lze tedy s popelem nakládat podle uvážení.

V České republice je funkčních několik krematorií zvířat. Nejstarší se nachází v Brně-Chrlicích a bylo založeno v roce 2003. Další krematorium je v Praze, České Lípě a dalších městech např.Olomouc a Ostrava a krajích v celé ČR.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zlín.eu. www.zlin.eu . . Dostupné online. 
  2. ↑ Web krematoria v Novinách pod Ralskem
  3. ↑ a b Archivovaná kopie. www.asb-portal.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-19. 
  4. ↑ ŘÍHOVÁ, Klára. Kolja a ti druzí. Květy. 1995, čís. 46, s. 26–27. Dostupné online. 
  5. ↑ JIRKŮ, František. O pelhřimovském krematoriu se mluví pouze ve filmu. Nikdo ho nepostavil. iDNES.cz . 2018-07-06 . Dostupné online. 
  6. ↑ Ilona Víchová: Bio pohřbívání: Strom života aneb Zasaďte si své blízké. Žena. 1. 10. 2015. Dostupné online. 

Literatura

  • Pohřeb ohněm : několik kapitol o zpopelňování mrtvých. Příprava vydání František Xaver Mencl. Praha: Krematorium, 1922. Dostupné online. 
  • DOUGHTY, Caitlin. Tlouštíci hoří rychleji & další fatální moudra z krematoria. Překlad Adéla Bartlová. Brno: BizBooks 255 s. ISBN 978-80-265-0675-1. 

Související články

Externí odkazy