V dnešním světě je Benátský záliv téma, které si získalo velký význam a pozornost v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní, společenské nebo politické úrovni, Benátský záliv vyvolal debaty, kontroverze a diskuse, které zaujaly jednotlivce všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku podrobně prozkoumáme mnoho aspektů Benátský záliv a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj budeme analyzovat, jak Benátský záliv ovlivnil způsob našeho myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás. Prostřednictvím holistického a multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží nabídnout komplexní a obohacující vizi Benátský záliv s cílem podpořit lepší porozumění a reflexi jeho důležitosti v našem každodenním životě.
Benátský záliv | |
---|---|
![]() Benátský záliv | |
Maximální hloubka | 100 m |
Zeměpisné souřadnice | 45°19′0″ s. š., 13°0′0″ v. d. |
Nadřazený celek | Jaderské moře, Atlantský oceán |
Podřazené celky | Benátská laguna, Laguna di Marano, Laguna di Grado |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() ![]() ![]() |
Přítoky | Pád, Adige, Soča, Brenta, Piave, Livenza |
Benátský záliv (italsky Golfo di Venezia, slovinsky Beneški zaliv) je mělký záliv v severní části Jaderského moře. Je obklopen pobřežím Itálie, Slovinska a Chorvatska. Od Jaderského moře je pomyslně oddělen deltou řeky Pád a Istrijským poloostrovem. Součástí zálivu je Benátská laguna se světoznámými Benátkami, Laguna di Marano a Laguna di Grado. K severovýchodu vybíhá jako jeho pokračování Terstský záliv. Do zálivu se vlévají řeky Adige, Brenta, Piave, Livenza, Tagliamento, Isonzo a chorvatská Dragonja.