Benátky

Benátky
Venezia
Benátky – znak
znak Benátky – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice45°26′23″ s. š., 12°19′55″ v. d.
Nadmořská výška2 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
RegionBenátsko
Metropolitní městoBenátky
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha415,9 km²
Počet obyvatel250 369 (2023)
Hustota zalidnění602 obyv./km²
Správa
StarostaLuigi Brugnaro (od 2018, Coraggio Italia)
Vznik421 a 452
Oficiální webwww.comune.venezia.it
Telefonní předvolba041
PSČ30121–30176
Označení vozidelVE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Benátky a Benátská laguna
Světové dědictví UNESCO
Střed historického města od jihu, vlevo nahoře nádraží a most, vpravo Náměstí svatého MarkaStřed historického města od jihu, vlevo nahoře nádraží a most, vpravo Náměstí svatého Marka
Smluvní státItálieItálie Itálie
Typkulturní dědictví
Kritériumi, ii, iii, iv, v, vi
Odkaz394 (anglicky)
OblastEvropa
Zařazení do seznamu
Zařazení1987 (11. zasedání)
Rozdělení na čtvrti (sestieri):
    Cannaregio
    Castello
    Dorsoduro a Giudecca
    San Marco
    San Polo
    Santa Croce

Benátky (italsky Venezia IPA, benátsky Venesia nebo Venexia IPA) jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko. Jeho historické jádro leží na ostrovech v mělké Benátské laguně, oddělené od Jaderského moře úzkou kosou Lido, novější části města byly vybudovány na pevnině (Mestre). Ve dnech zvaných „acqua alta“ (vysoká voda), kterých bývá každoročně průměrně 54, se zde zvýší hladina moře až o 90 cm.

Kdysi námořní a obchodní velmoc a středisko sklářství, mají Benátky dodnes velký historický, kulturní, společenský i administrativní význam. Ve středověku byly centrem Benátské republiky, dnes jsou středem své oblasti, probíhá tu bohatý kulturní život. Nachází se zde velký přístav (na západním kraji) a letiště (na pevnině). Od roku 1987 jsou Benátky a celá okolní laguna jako jedna z nejnavštěvovanějších italských destinací památkou UNESCO. Město žije převážně z turistického ruchu. Každý rok je navštíví přibližně 25 milionů turistů z celého světa a Benátky tak patří mezi nejnavštěvovanější města světa. Důležitou roli přitom hraje Biennale di Venezia, prestižní přehlídka současného výtvarného umění pořádaná v každém lichém roce. Od roku 1932 se začal pořádat první mezinárodní filmový festival. V roce 1949 tu poprvé pro hlavní cenu použili název „Lev sv. Marka“, (o tři roky později se této ceně začalo říkat – a říká dosud „Zlatý lev sv. Marka“, vedle ní se tu také pokaždé uděluje i několik „Stříbrných lvů sv. Marka“).

Historie

Vznik a vzestup Benátek

Počátky města spadají do období stěhování národů, název Venezia snad podle kmene Venetů/Benetů, který se v této oblasti usadil, když barbary ohrožované obyvatelstvo hledalo útočiště na bahnitých ostrůvcích Laguny; z osady prostých chýší na dřevěných pilotách (založené snad už v 5. století) se postupně vyvinulo sebevědomé město, sice bez pozemkového a surovinového zázemí, ale výhodně orientované na obchod s východním středomořím a Byzancí. Ten Benátčané brzy dokázali chránit jak mocným válečným loďstvem, tak obratnou diplomacií, těžící i z nejasného postavení mezi sférami zájmu západního a východního císařství; velkou roli zde hrál i státní kult sv. Marka. Benátky se tak staly bohatou a sebevědomou patricijskou republikou s vlastními volenými orgány (v čele s dóžetem – prvně zmíněným k roku 697) a s ohromným vlivem ve východním Středomoří, posíleným četnými obchodními osadami a vojenskými základnami.

Středověk a vrchol benátské moci, výtvarné umění

Už ve středověku se Benátčané vypořádali s většinou soupeřů (Janov, Pisa), aktivně se podíleli na organizaci křížových výprav (dóžata Enrico Dandolo, Francesco Morosini atd.) a dlouhá staletí dokázali čelit i tlaku Osmanské říše. Vrcholu moci dosáhla republika sv. Marka na přelomu 15. a 16. století, kdy se město stalo též významnou metropolí výtvarného umění, hlavně malby (rodina Belliniů, V. Carpaccio ad.) a po přílivu umělců z Říma, roku 1527 vypleněného vojsky Karla V., také architektury (V. Scamozzi, Jacopo Sansovino, A. Palladio). Malba si pak držela svoji vedoucí roli od 16. až do 18. století (Tizian, Paolo Veronese, Tintoretto, Tiepolo), kdy výrazně ovlivnila i tvorbu v našich zemích a nakonec dosáhla prahu moderního impresionismu (F. Guardi). A nelze přitom zapomínat ani na tradici benátského divadla – z Benátek pocházel např. dramatik Carlo Goldoni, stejně jako hudební skladatel Antonio Vivaldi.

Významnou roli v životě města hrály tzv. scuoly, což nebyly školy v dnešním smyslu, ale vlivné cechovní korporace s vlastními financemi, budovami a potřebou reprezentace.

Úpadek Benátek

Od sklonku 16. století však benátská moc pozvolna upadala, zejména po objevu plavebních cest kolem Afriky a v důsledku neustálé turecké expanze. Definitivní konec Benátské republiky přinesla francouzská okupace roku 1797. Město načas připadlo Rakousku, po bitvě u Slavkova byly Benátky opět francouzské.

Po Napoleonově pádu byly Benátky roku 1815 přiřčeny rakouskému císařství, což bylo vnímáno jako akt další okupace, a bylo zcela logické, že nespokojení obyvatelé se bouřili a nezůstali stranou ani revolučních událostí let 1848–49. Bezohledným ostřelováním města tehdy „nastolil pořádek“ slavný český maršál Jan Radecký z Radče. V roce 1866 se město plebiscitem (674 426 hlasů proti 69) připojilo k sjednocené Itálii.

Náboženství

Ve městě sídlí patriarcha benátského patriarchátu, který je metropolitou benátské církevní provincie a prezidentem biskupské konference církevního regionu Triveneto. Stolec benátského patriarchy je po římském, na němž sedí papežové, nejvýznamnějším diecézním stolcem Itálie a jen ve 20. století se papeži stali tři benátští patriarchové: (Pius X., Jan XXIII. a Jan Pavel I.)

V Benátkách také existuje jedna z historicky nejvýznamnějších středoevropských židovských obcí. V části Cannaregio se nachází historická židovská čtvrť – ghetto – přičemž tento termín pochází právě odsud. Pochází odsud však pouze název označující židovskou čtvrť, první fungující ghetto na světě nebylo zde, jak se často mylně uvádí, protože zdejší ghetto bylo založeno až roku 1516, kdy už např. v Čechách, Německu či Rakousku uzavřená židovská sídliště v rámci městských celků existovala víc než sto let. Říkalo se jim však "židovská města" (podobně jako např. v Praze na Josefově), termín ghetto je tedy označení pozdější a skutečně z Benátek pochází.

Podnebí

Benátky – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota 11 14 18 23 27 30 32 31 27 23 17 12 30
Průměrné denní maximum 7 9 13 17 22 25 28 27 23 17 11 7 17,2
Průměrná teplota 3,5 5 9 13 18 21 23,5 22,5 19 14 8 4 13,4
Průměrné denní minimum 0 1 5 9 14 17 19 18 15 11 5 1 9,6
Nejnižší teplota −4 −3 −1 5 9 12 16 14 12 4 −1 −4 −4
Průměrné srážky 58,1 54,2 57,1 64,3 68,7 76,4 63,1 83,1 66 69 87,3 53,7 801
Zdroj:

Kanály a mosty

Hlavní ulice doplňuje asi stovka kanálů, kde je čilý dopravní ruch. Ve městě je překonává přes 400 kamenných mostů a asi 15 000 domů zde stojí na dubových kůlech zaražených do mořského dna. Dopravní tepnou je Canal Grande, 4 km dlouhý a asi 70 m široký kanál, který prochází přímo středem města. Spojuje hlavní nádraží a přístav s historickým náměstím Svatého Marka a centrem města. Nejstarší a nejznámější most je Ponte di Rialto, který jako jeden ze čtyř spojuje obě části města rozdělené kanálem. Mramorový oblouk 48 m dlouhý doplňují dvě řady obchodů. Ve městě zajišťují dopravu motorové lodě, které brázdí kanály, pro turisty jsou k dispozici klasické gondoly. Čtvrtý most Ponte della Costituzione byl postaven španělským architektem Santiago Calatrava v roce 2008.

Pamětihodnosti

Velký kanál v Benátkách

Historické Benátky jsou plné kulturních a uměleckých památek. Od nejstarších staveb, jako je bazilika svatého Marka nebo Dóžecí palác 12.–15. století, přes gotické kostely Santa Maria dei Frari a Santi Giovanni e Paolo, renesanční stavby – Bibliotheca Marciana (Sansovino) a kostel San Giorgio Maggiore (A. Palladio) z téže doby – až po barokní kostel Santa Maria della Salute. Na Náměstí svatého Marka, na Canal Grande i v dalších čtvrtích města jsou historické a umělecké poklady, které uvnitř uchovávají další mistrovská díla.

Benátské kostely

Bazilika svatého Marka Santa Maria dei Miracoli, vnitřek

Benátské paláce

Dóžecí palác (Palazzo Ducale)

Benátské paláce byly postaveny tak, aby odpovídaly potřebám města bez ulic, návštěvníci totiž obvykle připlouvali lodí. Většina benátských domů měla dvě patra, kuchyň byla situována buď v přízemí pro snadnější přístup k vodě, nebo v podkroví, aby lépe unikaly pachy vznikající při vaření.

Nejstarší dochované soukromé paláce v Benátkách pocházejí ze 13. století a jejich architektura odráží vliv byzantského světa. Bohatě zdobené paláce v gotickém slohu jsou v Benátkách mnohem četnější než v jakémkoli jiném stylu. Nejproslulejší je Dóžecí palác s elegantními oblouky z istrijského kamene a krásnou kružbou, která propůjčuje fasádě jemný, jakoby krajkový vzhled. Renesanční domy v Benátkách často stavěli z pískovce místo tradičních cihel. Mezi typické náměty, jež nastupující ozdobný styl převzal ze starověkého Řecka a Říma, patří kanelované sloupy, korintské hlavice a polokruhové oblouky. Kořeny benátského baroka sahají do klasické renesance. Věnce, girlandy, cherubíni, maskarony a rozety oživují průčelí budov, jako například Ca' Pesary ze 17. století.

Ostatní

Muzea a galerie

Návrat Bucintora do přístavu na svátek Nanebevstoupení, obraz od Canaletta, 1732

Benátské gondoly

Typická benátská gondola

Gondoly tvoří neoddělitelnou součást života v Benátkách již od 11. století. Štíhlým trupem a plochým dnem jsou skvěle přizpůsobeny pro plavbu úzkými a mělkými kanály. Gondola je směrem k přídi mírně zahnutá doleva, což zabraňuje tomu, aby se točila pořád dokola. Výroba jedné takové gondoly trvá přibližně 500 hodin na dno se používá borovice na boky pak třešeň.

V roce 1562 bylo vydáno nařízení, že všechny gondoly musí být černé, aby se zamezilo okázalým projevům bohatství. Při zvláštních příležitostech je krášlí květiny. Patronem gondoliérů je český světec Jan Nepomucký. Jeho socha stojí u kostela svatého Jeremiáše a je dnes jedinou sochou umístěnou na břehu Canalu Grande. Každoročně konaná Regatta Storica vede právě k ní a otáčí se u kůlu, stojícího u její paty.

Gondoliér muže být každý za předpokladu že splní dané podmínky a ty jsou školení, praxe a závěrečná zkouška obsahující historii a architekturu Benátek mimo to ještě musí splňovat přísný dress code a to například že proužky na jejich košilích nesmí být širší než 3 centimetry.

Plavba gondolou není levná (80 € za půlhodinu plavby v roce 2015) a obvykle ji využívají turisté. Mnohem levnější je tzv. traghetto (přívoz, cena 2 € v roce 2016) nebo vaporetto (vodní autobus, cena 7,50 € v roce 2016).

Obyvatelé

Dnes už je pravých Benátčanů málo. Lidé se z historické části Benátek stěhují jinam, do jiných měst nebo například do Mestre. Důvodem jsou příliš vysoké nájmy.

Slavní rodáci

Ke slavným benátským rodákům patří například:

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Partnerská města

Dohody o spolupráci

Benátky ze satelitu. Dole Giudecca, vlevo nahoře železniční most a nádraží.

Zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Osud Benátek mapuje internet Lidové noviny, 19. 8. 2009
  3. ↑ Benátky zasáhly rekordní záplavy Lidové noviny, 1. 12. 2008
  4. ↑ Benátský přístav se má zvětšit, může to ale přinést více povodní iDNES, 8. 9. 2009
  5. ↑ Benátky mají radikální řešení, jak omezit příliv turistů Lidové noviny, 1. 9. 2009
  6. ↑ Tohle umění nesmí nudit Lidové noviny, 23. 6. 2009
  7. ↑ Vědci zmapovali dávné Benátky Lidové noviny, 31. 7. 2008
  8. ↑ Nejnižší a nejvyšší každoroční teplota, průměrné minimum, průměrné maximum.
  9. ↑ ABEND, SCHLIEBITZ a kol.: Itálie. Str. 778-783.
  10. ↑ Benátčané uspořádali symbolický pohřeb vlastního města České noviny, 26. 6. 2009
  11. ↑ Jan Nepomucký putuje do Benátek na největší závod gondol Lidové noviny, 3. 9. 2009
  12. ↑ 10 ZAJÍMAVOSTÍ, KTERÉ JSTE O BENÁTKÁCH ROZHODNĚ NETUŠILI. Blond on the road . 2022-09-19 . Dostupné online. 
  13. ↑ Benátky. Gondoliér má předepsané i proužky na košili, nesmí být širší než tři centimetry. Český rozhlas . 2021-03-25 . Dostupné online. 
  14. ↑ Benátky mají první gondoliérku České noviny, 14. 11. 2009
  15. ↑ Ulička Varisco. Sygic Travel . . Dostupné online. 
  16. ↑ Číslování ulic v Benátkách. dobenatek.cz . . Dostupné online. 
  17. ↑ Benátky chystají další zákaz pro turisty. Za posedávání pokuta až 12 tisíc. idnes.cz . 2018-09-20 . Dostupné online. 
  18. ↑ RYŠÁNEK, Adam. Turisté si v Benátkách uvařili kávu na schodech. Dostali tučnou pokutu. Seznam Zprávy.cz . 2019-07-20 . Dostupné online. 
  19. ↑ POŠTOLKOVÁ, Lucie. Benátky se potápí pětkrát rychleji, než se předpokládalo. Novinky.cz . Borgis, 2012-03-27 . Dostupné online. 
  20. ↑ 10 věcí, které jste nevěděli o Benátkách. www.freshjam.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-17.  Archivováno 17. 8. 2018 na Wayback Machine.
  21. ↑ https://www.csfd.cz/film/728552-zachrana-benatek/prehled/ - Záchrana Benátek
  22. ↑ Benátky zavádějí poplatek za vstup. Od roku 2022 bude navíc pro návštěvu města povinná rezervace. Fondik.cz . 2021-01-01 . Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Portály: Geografie | Architektura a stavebnictví | Itálie