V tomto článku se budeme do hloubky zabývat tématem Brenta (řeka) a jeho dopadem na moderní společnost. Brenta (řeka) je dnes velmi aktuální téma a vyvolalo mnoho debat v různých oblastech. Během několika posledních desetiletí se Brenta (řeka) stal stále důležitějším a ovlivňuje jak způsob, jakým se vztahujeme k ostatním, tak to, jak vnímáme svět kolem nás. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Brenta (řeka), od jeho historického původu až po jeho dnešní relevanci. Prozkoumáme také možné budoucí důsledky Brenta (řeka) a to, jak utváří svět, ve kterém žijeme.
Brenta | |
---|---|
![]() řeka v Bassano del Grappa | |
Základní informace | |
Délka toku | 174 km |
Plocha povodí | 1600 km² |
Průměrný průtok | 78 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Caldonazzo 46°0′26″ s. š., 11°15′58″ v. d. 450 m n. m. | |
Ústí | |
Benátský záliv 45°11′0″ s. š., 12°19′0″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
![]() ![]() ![]() | |
Úmoří, povodí | |
Středozemní moře, Jaderské moře | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brenta je řeka v severní Itálii (Tridentsko-Horní Adiže, Benátsko). Je 174 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1600 km².
Pramení v jezeře Caldonazzo v nadmořské výšce 450 m v Dolomitech. U města Bassano del Grappa opouští hory a vtéká do Benátské nížiny. Ústí do Benátského zálivu Jaderského moře. V minulosti ústila do Benátské laguny, ale v roce 1896 bylo vybudováno současné umělé vyústění, aby se zabránilo zanášení laguny bahnem.
Vyšší vodní stavy nastávají na jaře a na podzim. Průměrný roční průtok činí 78 m³/s. Na dolním toku je koryto lemováno hrázemi.
Využívá se na zavlažování.
Přibližně pět kilometrů před ústím do benátské laguny stojí na břehu slavná Palladiova Villa Foscari z let 1558–1560 známá též jako La Malcontenta (doslova „nespokojená“)[1].