V tomto článku se ponoříme do tématu Aueršperský palác, které vzbudilo velký zájem v různých oblastech. Aueršperský palác je téma, které zaujalo pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci a dopadu v dnešní společnosti. V průběhu let Aueršperský palác vyvolal debatu a reflexi v různých kontextech, od historických problémů po technologické aspekty. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy a přístupy k Aueršperský palác s cílem porozumět jeho důležitosti a důsledkům dnes.
Aueršperský palác na Valdštejnském náměstí | |
---|---|
![]() Aueršperský palác na Valdštejnském náměstí | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Výstavba | Na konci 17. století |
Přestavba | 1856 klasicistní úpravy, 30. léta 20. století, po roce 1990 |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Jan Jiří Marek z Clary-Aldringenu |
Další majitelé | Clary-Aldringenové Auerspergové |
Současný majitel | Česko |
Poloha | |
Adresa | Valdštejnské náměstí 16/1 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, ![]() |
Ulice | Valdštejnské náměstí |
Souřadnice | 50°5′23,64″ s. š., 14°24′16,92″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 38963/1-515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aueršperský palác nebo také Clary-Aldringenský palác je pozdně barokní palác, který se nachází na Valdštejnském náměstí č.p. 16 / č.o. 1 na Malé Straně v Praze. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Palác je barokní dvoupatrová budova s otevřeným podloubím v přízemí a třemi střešními arkýři. Okna prvního patra zdůrazňují suprafenestry vyplněné mušlemi, festony a kartušemi pod římsami. Parapety prvního i druhého patra jsou zdobeny pozdně barokními lambrekýnami. K hlavnímu paláci se na západní straně připojují tři dvorní křídla, které ohraničují dva dvory.[2]
Dvoupatrový nárožní palác s podloubím vznikl na konci 17. století spojením několika starších domů, které v letech 1680–1682 koupil císařský diplomat, hrabě Jan Jiří Marek z Clary-Aldringenu (1638–1700). Osídlení parcely však sahalo daleko hlouběji do minulosti – pod podlahou sklepení byly objeveny pozůstatky středověké řemeslné dílny a hroby patřící k hřbitovu u zaniklého románského kostela svatého Ondřeje. Po roce 1751 byla raně barokní fasáda mírně upravena.
V roce 1856 palácový komplex se dvěma nádvořími od rodu Clary-Aldringenů zakoupil politik Karel Vilém kníže z Auerspergu (1814–1890) a provedl klasicistní stavební úpravy.
Arnošt kníže z Auerspergu v roce 1904 prodal palác Českému zemskému sněmu a ten jej využíval jako úřadovny. Od roku 1945 patřil ministerstvu informací a od roku 1953 ministerstvu školství a kultury.[2]
Výrazné stavební zásahy byly prováděny také ve 30. letech 20. století a po roce 1990, kdy se palác stal součástí komplexu budov Parlamentu České republiky.