Hartigovský palác
Dnes chceme mluvit o Hartigovský palác a o tom, jak ovlivnila společnost v posledních letech. Hartigovský palác se stal tématem zájmu mnoha lidí, protože se jeho vliv rozšířil do různých oblastí, od technologie po módu. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Hartigovský palác, včetně jeho historie, jeho vývoje v čase a jeho aktuálního významu. Kromě toho budeme analyzovat, jak Hartigovský palác ovlivnil různé sektory a vyvolal diskuse o jeho významu v moderní společnosti. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Hartigovský palác a jeho dopadu na dnešní svět!
| Hartigovský palác na Malostranském náměstí | |
|---|---|
 Hartigovský palác na Malostranském náměstí | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Architekti | plán Giovanni Battista Alliprandi, dokončil František Maxmilián Kaňka |
| Výstavba | po roce 1701 |
| Přestavba | kolem 1795, 1908–1913 |
| Materiál | Zdivo |
| Další majitelé | Kinští Černínové z Chudenic Hartigové |
| Současný majitel | Akademie múzických umění v Praze |
| Poloha | |
| Adresa | Malostranské náměstí 259/12 118 00 Praha 011, Praha 1-Malá Strana,  Česko |
| Ulice | Malostranské náměstí a Tržiště |
| Souřadnice | 50°5′15,36″ s. š., 14°24′8,28″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39268/1-704 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hartigovský palác nebo také Senftenberský palác, Zemský dům či Glauchovský dům je barokní palác, který se nachází na Malostranském náměstí 259/12 v městské části Praha 1 na Malé Straně. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Zadní průčelí paláce je v ulici Tržiště, do které lze z náměstí přízemím paláce projít.
Historie a popis
Na místě dnešního paláce stávaly dva gotické domy, které byly spojeny v roce 1645. Ulička, která mezi nimi vedla, je dnes průchodem spojujícím Malostranské náměstí s ulicí Tržiště. Palác vznikl přestavbou starších domů po roce 1701 podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho, kterou dokončil až František Maxmilián Kaňka pro Annu Josefu Černínovou (vdovu po Heřmanovi Jakubovi Černínovi, někdy je uváděna jako Antonie Černínová). Ta jej koupila v roce 1722.[2] V roce 1735 palác získala Terezie Hartigová, vdova po Ludvíku Josefovi z Hartigu, jejichž rod pak budovu držel až do roku 1821. Kolem roku 1795 přestavěl zadní frontu paláce (do ulice Tržiště) Matyáš Hummel. V roce 1827 koupil palác John Parish Senftenberg a od jeho dědiců byl v roce 1873 odkoupen pro Zemský fond království českého.[3] Při následujících adaptacích byl do náměstí postaven balkon. K dalším úpravám došlo v letech 1908–1913, kdy byl přistavěn třípatrový dům.
V současnosti v paláci sídlí rektorát Akademie múzických umění v Praze.
Palác je třípatrová stavba s nepravidelným půdorysem a se dvěma vnitřními dvory. Hlavní vstupní průčelí obrácené na sever do Malostranského náměstí je nesymetrické, bohatě zdobené. Rozsáhlejší jižní průčelí v ulici Tržiště je jednodušší, jeho nejstarší součástí je renesanční bosovaný portál vpravo od vchodu do veřejného průchodu.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 151292 : Hartigovský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 57, 58.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. S. 700, 701.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartigovský palác na Wikimedia Commons
