V dnešním světě je Římsa téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a kultur. Ať už kvůli svému dopadu na společnost nebo jeho vlivu na každodenní život, Římsa se stal bodem zájmu pro ty, kteří chtějí lépe porozumět světu kolem sebe. Když se ponoříme hlouběji do tohoto článku, prozkoumáme různé aspekty Římsa a prodiskutujeme jeho význam v různých oblastech. Od svého historického významu až po jeho dopad dnes je Římsa nadále tématem diskuzí a debat, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Římsa je vystouplý a profilovaný architektonický prvek, kamenný, cihlový, dřevěný nebo štukový, který vodorovně člení stěnu. Římsa jednak chrání stěnu budovy, případně okno nebo dveře, jednak člení a zdobí fasádu.
Vyvinula se z překladů dřevěných i kamenných budov a stala se důležitým prvkem klasické řádové architektury. Klasickou římsu tvoří kyma (nosný prvek), geison (okapní deska) a sima (nesený prvek). Do novověké architektury pronikla v renesanci a běžně se užívala i v baroku, klasicismu a novoklasicismu, pokaždé ale jinak a charakteristicky utvářená. Teprve funkcionalistická architektura 20. století se snaží římsy omezit nebo vyloučit.
Římsa může být plochá, vypouklá (oblounovitá) anebo naopak fabionová, to jest vydutá, běžná hlavně u okapních říms. Hlavní římsy bývají zdobeny průběžnými plastickými ornamenty (vejcovec, perlovec, zubořez, girlanda aj.), bývají barevně odlišeny a někdy jsou podpírány konzolami.
Kromě říms na budovách se v určitých obdobích hojně užívaly i dřevěné římsy na nábytku, zejména na skříních, na ostění dveří, na oltářích a lavicích. Ozdobné krby bývají opatřeny profilovou římsou z kamene nebo štuku.
V horolezectví se pojem římsa užívá metaforicky pro vodorovnou vyčnělinu ve skalní stěně.