V tomto článku budeme do hloubky analyzovat Palác Věžníků (Hybernská) a jeho dopad na dnešní společnost. Palác Věžníků (Hybernská) je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a diskuse a je životně důležité pro pochopení různých aspektů našeho každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Palác Věžníků (Hybernská) a prozkoumáme, jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho budeme analyzovat jeho důsledky v různých oblastech, od kultury po politiku, technologii a ekonomiku. Kritickým a objektivním přístupem se pokusíme osvětlit Palác Věžníků (Hybernská) a jeho dopad na moderní společnost.
Palác Věžníků v Hybernské ulici | |
---|---|
![]() Palác Věžníků v Hybernské | |
Účel stavby | |
městská rezidence | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko, neoklasicismus |
Architekt | František Kavalír |
Výstavba | 17. století |
Přestavba | 1928 |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Věžníkové z Věžník |
Další majitelé | Vršovci, páni z Vrtby, Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Lobkovicové |
Současný majitel | Hybernská Properties, s.r.o. |
Poloha | |
Adresa | Hybernská 1002/12 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1, ![]() |
Ulice | Hybernská |
Souřadnice | 50°5′13,51″ s. š., 14°25′52,93″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věžníkovský palác, též palác či dům (U) Věžníků (jindy podle dalších majitelů též palác Vršovců, Vrtbovský, Valdštejnský či Strakovský. Jedním z posledních majitelů paláce byl také roudnický vévoda Ferdinand z Lobkovic, proto je možné se také setkat s názvem Lobkovický palác).[1] Jedná se o původně dvoupodlažní barokní palácovou stavbu, od konce 19. století klasicistně přestavěnou (a zvýšenou). Nachází se v ulici Hybernská č.p. 1002, č.o. 12, Praha 1, naproti baroknímu paláci Losyů z Losinthalu (nyní Lidový dům).
V 15. století na místě dnešního paláce stávaly dva větší měšťanské domy. Ty byly v polovině 17. století stavebně sloučeny a přestavěny na barokní palác.
V průběhu 17. a 18. století se zde vystřídalo několik majitelů, byli jimi duchcovští Valdštejnové, Strakové z Nedabylic, Vrtbové. Známý byl rovněž český zemský cenzor hrabě František Věžník z Věžník, jméno jehož rodu palác nese.
Na konci 19. století proběhla přestavba barokního paláce na neoklasicistní nájemní dům. Ten pak podle projektu z let 1924–1927 doznal zásadních úprav podle návrhu architekta Františka Kavalíra. Dům byl roku 1928 přestavěn a interiéry byly upraveny pro potřeby Gremiální pojišťovny a Obchodní úřednické pojišťovny. Fasádu v 1. patře zdobí zalamované zvlněné římsy s ženskými bustami, mušlemi a medailony s reliéfy Římanů.
Po druhé světové válce sloužila budova jako zdravotnické středisko OÚNZ, a to až do roku 1996, kdy ji koupila developerská společnost a upravila pro potřeby hotelu.[2] Autory návrhu byli architekti ateliéru Ian Bryan Architects.
Při rekonstrukci pro potřeby hotelu bylo zachováno původní průčelí paláce (včetně vstupních vrat). Nádvoří paláce bylo zachováno, a vznikla zde zahrada o rozloze asi 1 800 m². Rovněž byly zachovány některé prvky tzv. iluzivního baroka v interiérech.
V zadní části zahrady paláce u zdi se nachází pískovcová kašna nad nádrží s chrličem ve tvaru lví hlavy.[3]
V okolí Věžníkovského paláce se nacházejí další významné instituce: