Téma Antonín Bartoněk je problémem, který v současné společnosti vzbudil velký zájem. V průběhu let byl Antonín Bartoněk předmětem debat, výzkumu a diskuzí v různých oblastech, což dokazuje jeho význam a dopad i dnes. Od svého vzniku až po dnešní vliv hraje Antonín Bartoněk zásadní roli v životech, kultuře a historii lidí. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Antonín Bartoněk, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho důležitost v dnešní společnosti.
Prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc. | |
---|---|
Narození | 29. října 1926 Brno |
Úmrtí | 30. května 2016 (ve věku 89 let) Brno |
Místo pohřbení | Židenický hřbitov |
Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | mykénolog, spisovatel, klasický filolog, vysokoškolský učitel, učitel, filolog a prozaik |
Zaměstnavatelé | Amsterdamská univerzita (1971) Masarykova univerzita |
Ocenění | Zlatá medaile MU (2001) Cena města Brna (2006) |
Choť | Dagmar Bartoňková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Bartoněk (29. října 1926 Brno – 30. května 2016 Brno) byl český klasický filolog. Zabýval se historickou mluvnicí latiny a řečtiny, mykénologií (zvláště lineárním písmem B) a starořeckými dialekty.
Vystudoval latinu a klasickou řečtinu na Filozofické fakultě MU v Brně, kde od roku 1952 působil jako vyučující.[1] Od roku 1990 taktéž působil na obnovené Katedře klasické filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Jako hostující profesor přednášel ve Vídni, Heidelbergu, Štýrském Hradci, Amsterdamu a Cambridgi. Zúčastnil se mnoha akademických stáží na několika dalších evropských univerzitách (Athény, Benátky, Neapol, Heidelberg, Řezno atd.). Byl členem mezinárodní společnosti mykénologů CIPEM sídlící v Paříži[2] a české komise UNESCO.