V průběhu historie byl Zakát tématem velkého zájmu a kontroverzí. Od svého vzniku Zakát přitahoval pozornost akademiků, vědců, umělců a zvědavců obecně. Jeho dopad na společnost a každodenní život lidí je nepopiratelný a vyvolává neustálé debaty a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Zakát, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Kromě toho prozkoumáme, jak je Zakát nadále relevantní dnes a jak se bude nadále prosazovat v budoucnu.
Zakát (arabsky زكاة či زكوة, tedy očištění) je označení jednoho z pěti pilířů islámu, náboženské daně z majetku a z příjmů, určené k dobročinné pomoci.
Každý plnoprávný muslim je povinen odevzdávat chudým a potřebným dle vlastního výběru:
Takto odevzdaný zakát může být použit pro:
Podle stupně uskutečnění islámského práva v zemi, kde muslim žije, vybírá zakát buď přímo stát, nebo islámské nadace, nebo je na muslimovi samotném, aby příslušný podíl věnoval přímo na některý z předepsaných účelů. Muslimové v oblastech nezasažených masovým turismem vztahují zvláštní zakát na poutníky, které vnímají jako posly Boží, jimž je dobré a žádoucí almužnou posloužit (případně alespoň pozvat na čaj, kávu či jídlo).[3] V extrémně chudých oblastech – jako jsou muslimské země sahelského pásu – muslimové nejsou přísně vázáni odvádět podíl ze svých již tak minimálních zisků. Poutníka většinou přesto přinejmenším symbolicky pohostí.[4]
Jako verše Koránu nabádající k odevzdávání zakátu se uvádějí: