V tomto článku se bude téma Záhřebská univerzita zabývat z různých úhlů pohledu, abychom mohli poskytnout komplexní a kompletní vizi. V tomto směru budou analyzovány různé aspekty související s Záhřebská univerzita, ponoříme se do jeho původu, vývoje a současných dopadů. Kromě toho se pokusíme poskytnout čtenáři hlubší porozumění Záhřebská univerzita a prozkoumat jeho možné důsledky v různých oblastech. Tímto způsobem je cílem vyvolat debatu o Záhřebská univerzita a povzbudit kritické úvahy o jeho důležitosti a relevanci v současné společnosti.
Záhřebská univerzita
Sveučilište u Zagrebu a Universitas Studiorum Zagrabiensis
Univerzita v Záhřebu (chorvatskySveučilište u Zagrebu, latinskyUniversitas Studiorum Zagrabiensis), při svém vzniku Univerzita Františka Josefa I., je státní univerzita v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska. Jde o největší a nejstarší univerzitu v zemi. V roce 2019 měla přibližně 70 000 studentů. Záhřebská univerzita je také významnou výzkumnou institucí s podílem přes 50 procent univerzitního výzkumu v Chorvatsku.
Struktura akademie byla do značné míry zachována až do roku 1874. V roce 1861 navrhl římskokatolický biskup Josip Juraj Strossmayerchorvatský parlament zřízení univerzity v Záhřebu dříve, včetně císaře Františka Josefa I. podepsaného ve stejném roce dekretem, a 5. ledna 1874 byl ratifikován také parlamentem.
Slavnostní zahájení provozu pod názvem Univerzita Františka Josefa I. v Záhřebu proběhlo 19. října 1874. Univerzita je třetí nejstarší v maďarské částirakousko-uherské dvojmonarchie.[2] Od doby založení studovalo na univerzitě více než 200 000 studentů, kteří získalidiplom, a více než 8 000 postgraduálních studentů Ph.D.
Budova knihovny Záhřebské univerzity
Averse pamětní medaile u příležitosti otevření univerzity v roce 1874
Zadní strana medaile
19. září 2008 bylo podáno trestní oznámení na podezření z korupce u některých profesorů na obchodní a dopravní fakultě. Ti měli ve velkém měřítku dávat dobré hodnocení u zkoušek a umožňovat nezákonně obcházení vstupních testů. Policie provedla 100 prohlídkami a 21 osob bylo zatčeno. Mezi zatčenými byla také Deša Mlikotin Tomićová, předsedkyně protikorupčního výboru v chorvatském parlamentu.
Univerzita ve svých strategických dokumentech „Iskorak 2001“ a „Mezinárodní mise a politika“ (International mission and policy) vyjádřila svou vůli k mezinárodní spolupráci. V květnu 2005 přijal Senát strategický plán, který stanoví cíle, kterých chce univerzita dosáhnout. V květnu 2007 přijal Senát prohlášení na podporu mezinárodních výměnných programů.
Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
Fakulty
Agronomická fakulta
Fakulta architektury
Báňská fakulta, geologie
Fakulta chemická
Fakulta elektrotechnická
Lesnická fakulta
Fakulta geodézie
Fakulta grafická
Fakulta informatiky
Fakulta katolické teologie
Kineziologická fakulta
Fakulta potravinářské technologie a biotechnologie
Fakulta strojního inženýrství
Matematická fakulta
Fakulta medicíny
Hutní fakulta
Fakulta učitelského vzdělávání
Fakulta farmakologie a biochemie
Fyzikální fakulta
Filozofická fakulta
Fakulta politologie
Právnická fakulta
Fakulta stavby lodí
Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
Fakulta sportovních věd
Fakulta textilní technologie
Fakulta veterinárního lékařství
Fakulta dopravní
Ekonomická fakulta
Stomatologická fakulta
Akademie
Akademie múzických umění
Záhřebská akademie umění
Záhřebská hudební akademie
Osobnosti spojené s univerzitou (řazeno chronologicky)
Štefan Moyzes (1797–1869), slovenský katolický duchovní, pedagog a politik
↑ abRüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685.
↑Charle, Christophe: "Patterns", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 41.