Jadranka Kosorová

Dnes se Jadranka Kosorová stalo tématem velkého zájmu a významu v různých oblastech společnosti. Jeho dopad a rozsah jsou stále patrnější v našem každodenním životě, což vyvolává debaty, studie a výzkumy, které se snaží dále porozumět jeho vlivu. Od svého vzniku upoutal Jadranka Kosorová pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí a stal se klíčovým bodem diskuse na rodinných setkáních, konverzacích u kávy a dokonce i v akademických kruzích. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších aspektů Jadranka Kosorová a jeho důležitost dnes, stejně jako možné důsledky, které má v budoucnu.

Jadranka Kosorová
Jadranka Kosorová (19. června 2010)
Jadranka Kosorová (19. června 2010)
Stranická příslušnost
ČlenstvíChorvatské demokratické společenství
Svaz komunistů Jugoslávie
Narození1. července 1953 (71 let)
Pakrac
ChoťIvo Škopljanac
Alma materPrávnická fakulta v Záhřebu
Profesenovinářka, politička, básnířka a spisovatelka
Náboženstvíkatolická církev
OceněníIvan Šibl Award (1994)
Velký řád královny Jeleny
PodpisJadranka Kosorová, podpis
CommonsJadranka Kosor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jadranka Kosorová (* 1. července 1953, Pakrac) je bývalá chorvatská žurnalistka a bývalá premiérka Chorvatska.

Biografie

Po ukončení studií práv v Záhřebu pracovala Kosorová od roku 1972 jako novinářka. Během války v Jugoslávii pracovala jako reportérka v rádiu. V jejím vysílání se objevovaly válečná témata, jako například problematika uprchlíků a jejich návrat domů.

V roce 1995 se Kosorová stala poslankyní v parlamentu za stranu Chorvatského demokratického společenství (Hrvatska Demokratska Zajednica – zkr. HDZ). Zde byla zvolena viceprezidentkou. Tuto funkci zastávala nejprve v letech 1995 až 1997, potom znovu od roku 2002.

Předseda vlády Ivo Sanader si po svém vítězství ve volbách v roce 2003 zvolil Kosorovou jako ministryni pro rodinu, válečné veterány a toleranci mezi generacemi.

HDZ nominovala Kosorovou v roce 2005 za svou kandidátku do prezidentských voleb. V prvním kole skončila těsně druhá před Borisem Mikšićem. V druhém kole dva týdny poté – 16. ledna 2005 podlehla Stjepanu Mesićovi, který post obhajoval.

Jadranka Kosor (2011)

6. července 2009 se stala první ženou ve funkci premiéra Chorvatska poté co na funkci rezignoval Ivo Sanader.[1] Dne 23. prosince 2011 ji ve funkci předsedy vlády vystřídal Zoran Milanović.[2]

První kolo voleb

  • 2. leden 2005
  • celkem 13 kandidátů
Pořadí Kandidát %
1. Stjepan Mesić 48.92
2. Jadranka Kosor 20.31
3. Boris Mikšić 17.79

Druhé kolo

  • 16. leden 2005
  • postoupili první dva kandidáti z 1. kola
Pořadí Kandidát %
1. Stjepan Mesić 65.93
2. Jadranka Kosor 34.07

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jadranka Kosor na německé Wikipedii.

  1. ↑ Kosor Approved Croatia PM, Vows To Tackle Budget. www.javno.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. 
  2. ↑ Prisegla nova hrvatska Vlada . 2011-12-23 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (chorvatsky) 

Externí odkazy

Premiéři Chorvatska
SR Chorvatsko (1945–1990)
SR Chorvatsko
SR Chorvatsko
Vladimir Bakarić (1945–1953) • Jakov Blažević (1953–1962) • Zvonko Brkić (1962–1963) • Mika Špiljak (1963–1967) • Savka Dabčević-Kučar (1967–1969) • Dragutin Haramija (1969–1971) • Ivo Perišin (1971–1974) • Jakov Sirotković (1974–1978) • Petar Fleković (1978–1982) • Ante Marković (1982–1985) • Antun Milović (1986–1990)
Republika Chorvatsko (od 1990)
Republika Chorvatsko
Republika Chorvatsko
Stjepan Mesić (1990) • Josip Manolić (1990–1991) • Franjo Gregurić (1991–1992) • Hrvoje Šarinić (1992–1993) • Nikica Valentić (1993–1995) • Zlatko Mateša (1995–2000) • Ivica Račan (2000–2003) • Ivo Sanader (2003–2009) • Jadranka Kosorová (2009–2011) • Zoran Milanović (2011–2016) • Tihomir Orešković (2016) • Andrej Plenković (od 2016)