XVII. sjezd KSČ
V dnešním světě je XVII. sjezd KSČ velmi důležité téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. S rozvojem technologií a globalizací se XVII. sjezd KSČ stal bodem zájmu pro ty, kteří chtějí porozumět výzvám, kterým moderní společnost čelí, a řešit je. V průběhu historie byl XVII. sjezd KSČ předmětem studia, debat a úvah a jeho význam zůstává v současném kontextu nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty XVII. sjezd KSČ, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a zvažujeme možná řešení, jak řešit jeho důsledky.
XVII. sjezd KSČ byl stranický sjezd tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa, konaný v ČSSR v období normalizace, ve dnech 24.–28. března 1986.[1]
Sjezd představoval výraz určité stability normalizačního režimu. Ve srovnání s předchozími sjezdy – XV. a XVI. – nevyhlásil žádné zásadní personální nebo programové změny, a to i přesto, že sovětský vůdce Michail Sergejevič Gorbačov v té době již spouštěl reformní program (perestrojka). Zásadnější změny ve vedení strany a státu nastaly až po sjezdu, v roce 1987 (Miloš Jakeš jako nový generální tajemník KSČ, Gustáv Husák pouze jako prezident ČSSR) a roku 1988 (Ladislav Adamec coby nový federální premiér místo Lubomíra Štrougala).[2] Šlo o poslední sjezd KSČ před Sametovou revolucí.
Reference
- ↑ Komunistická strana Československa (KSČ) stranické orgány – sjezd KSČ . totalita.cz . Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1266.
