V tomto článku podrobně prozkoumáme II. sjezd KSČ, téma, které je dnes velmi důležité a zajímavé. II. sjezd KSČ je koncept, který vyvolal velké kontroverze a debaty v různých sférách, od akademické oblasti až po oblast politiky a společnosti obecně. V průběhu let sehrál II. sjezd KSČ zásadní roli ve způsobu, jakým vnímáme a chápeme svět kolem nás, jeho důsledky byly hluboké a daly vzniknout celé řadě rozdílných názorů a pohledů. Prostřednictvím komplexní analýzy se tento článek bude snažit osvětlit složitost a relevanci II. sjezd KSČ, zkoumat jeho historické kořeny, jeho současné dopady a jeho projekci do budoucnosti.
II. sjezd KSČ byl sjezd Komunistické strany Československa konaný roku 1924.[1]
Odehrával se ve dnech 31. října – 4. listopadu 1924. Sjezdu dominovala otázka bolševizace strany a přechodu z klasické územní sítě místních organizací na systém závodních (podnikových) buněk.[2]
KSČ se v té době potýkala se silnými frakčními spory. Na levici se již před I. sjezdem objevilo křídlo, jež reprezentovali Bohumil Jílek (později koncem 20. let naopak předák pravicové frakce), Václav Bolen, Václav Šturc a Václav Houser. Ti kritizovali centristické vedení KSČ reprezentované Bohumírem Šmeralem. Požadovali bolševizaci KSČ, tedy proměnu na radikální revoluční formaci, nezříkající se použití násilí při získání moci v Československu. V roce 1922 byli členové levicové frakce dočasně vyloučeni z KSČ, ale po arbitráži Kominterny bylo jejich členství obnoveno. II. sjezd KSČ pak tomuto levicovému křídlu přinesl vítězství, když získalo většinu Ústředním výboru Komunistické strany Československa.[3]
Sjezd poprvé oficiálně konstatoval, že KSČ není samostatnou politickou stranou, ale jen frakcí Kominterny. Přihlásil se k principu demokratického centralismu a závaznosti pokynů Kominterny. Obnovil okresní a obvodní stranické organizace. Nejnižší územní jednotkou se stala závodní (podniková) buňka (fakticky ale tato praxe nebyla zavedena a znovu ji musel vyhlašovat V. sjezd KSČ). Funkci generálního tajemníka zastával Antonín Zápotocký.[4]