Téma Vídeňská obrázková kronika je něco, co časem upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na historii nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí, Vídeňská obrázková kronika je tématem neustálých diskusí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vídeňská obrázková kronika, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj. Budeme analyzovat jeho význam v různých kontextech a jeho dopad na životy lidí a nabídneme kompletní a detailní vizi, která nám umožní pochopit jeho význam v dnešní společnosti.
Vídeňská obrázková kronika | |
---|---|
![]() První strana kroniky | |
Autor | Márk Kálti |
Jazyk | latina |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vídeňská obrázková kronika (latinsky Chronicum Pictum, Chronica Picta, Chronica de Gestis Hungarorum) je uherská středověká kronika s mnoha barevnými iluminacemi uložená v maďarské Széchényiho národní knihovně (Országos Széchényi Könyvtár) v Budapešti.
Jejím autorem je pravděpodobně budínský farář Marek z Kaltu, který dílo sepsal v letech 1358-1370 za vlády krále Ludvíka I. V kronice jsou s obrazovým doprovodem zaznamenány uherské dějiny od legendárního příchodu Uhrů až do doby Karla Roberta.
Původně se nacházela ve Vídni, roku 1933 byla převezena do Budapešti, kde je umístěna v Széchényiho národní knihovně (Országos Széchényi Könyvtár) v Budapešti.
Miniatury obsažené v kronice jsou významným zdrojem informací o středověkém životě, odívání a zvycích v tehdejším Uhersku.