Uranometria
Tento článek se bude zabývat významem Uranometria v dnešní společnosti. Uranometria získal význam v různých oblastech, od módy po technologie, včetně kultury a politiky. Jeho vliv se v posledních letech výrazně rozšířil a má hluboký dopad na způsob, jakým lidé interagují a jak se k sobě navzájem vztahují. Proto je nezbytné do hloubky analyzovat roli, kterou Uranometria v současnosti hraje, a také její možné důsledky v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem budou zkoumány různé perspektivy a případové studie, aby bylo možné lépe porozumět významu a rozsahu Uranometria v současné společnosti.
| Uranometria | |
|---|---|
 | |
| Autor | Johann Bayer |
| Jazyk | latina |
| Datum vydání | 1603 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uranometria je zkrácené označení pro hvězdný atlas německého astronoma Johanna Bayera. Poprvé byl publikován roku 1603 v německém Augsburgu pod plným názvem Uranometria: omnium asterismorum continens schemata, nova methodo delineata, aereis laminis expressa. Byl to první atlas pokrývající celou oblohu. Bayer v něm zavedl značení hvězd řeckou abecedou.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Schiller, str. 168, č. mapového listu 71, ISBN 80-85277-10-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uranometria na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Uranometrie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
