Uhličitan hořečnatý
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Uhličitan hořečnatý. Od svého vzniku až po vliv na moderní společnost hraje Uhličitan hořečnatý zásadní roli v různých oblastech každodenního života. V průběhu historie byl Uhličitan hořečnatý zdrojem inspirace, kontemplace a debat, což má významný dopad na způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Uhličitan hořečnatý, od jeho kořenů až po jeho dnešní vývoj, a poskytneme kompletní a obohacující pohled na toto zajímavé téma. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Uhličitan hořečnatý!
| Uhličitan hořečnatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Uhličitan hořečnatý |
| Triviální název | Magnezit |
| Anglický název | Magnesium carbonate |
| Německý název | Magnesiumcarbonat |
| Sumární vzorec | MgCO3 |
| Vzhled | Bílá práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 546-93-0 |
| Číslo RTECS | OM2470000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 84,314 g/mol |
| Teplota rozkladu | 350 °C 900 °C (odštěpení oxidu uhličitého) |
| Hustota | 2,9583 g/cm3 (20 °C) |
| Index lomu | 1,515 (řádný paprsek) 1,717 (mimořádný paprsek) |
| Tvrdost | 3,5–4 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,0106 % (koncentrace v nasyceném roztoku) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Rozpustný v methanolu, glycerolu a málo ethanolu; reaguje s kyselinami |
| Součin rozpustnosti | 2,34×10−9 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová šesterečná |
| Hrana krystalové mřížky | a= 463,3 pm (šesterečná) c= 1 501,6 pm (šesterečná) |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 112,9 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 65,7 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 029 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,895 7 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | Žádné nebezpečí |
| S-věty | S24/25 |
| Teplota vznícení | nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uhličitan hořečnatý (MgCO3) je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě a v hydroxidech, a rozpustná v kyselinách. Při rozpouštění uhličitanu hořečnatého v kyselinách vznikají hořečnaté soli, oxid uhličitý a voda.
Výskyt v přírodě
V přírodě se uhličitan hořečnatý vyskytuje jako nerost magnezit (MgCO3), který vzniká na hydrotermálních žilách, v přeměněných horninách a usazeninách. Nebo jako podvojný uhličitan – uhličitan hořečnato-vápenatý neboli dolomit (CaMg(CO3)2).
Využití
Přidává se do průmyslových hnojiv jako složka dodávající rostlinám potřebný hořčík pro růst a zdárný vývoj.
Zásaditý uhličitan hořečnatý (4 MgCO3·Mg(OH)2·4 H2O) se také používá ve sportu pod názvem magnesium. Například gymnastika, vzpírání, atletika a horolezectví jsou sporty, kde si jemným práškem uhličitanu hořečnatého pokrývají sportovci ruce pro lepší uchopení některých nářadí. Funguje jako dobrý pohlcovač vlhkosti.
Uhličitan hořečnatý se také používá jako přísada do potravin pod označením E504. Používá se především jako stabilizátor nebo jako plnidlo do žvýkaček a cukrovinek.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ E504. www.ferpotravina.cz . . Dostupné online.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan hořečnatý na Wikimedia Commons
