Jodid hořečnatý
| Jodid hořečnatý | |
|---|---|
 Model jednotkové buňky | |
 Model krystalové struktury | |
| Obecné | |
| Systematický název | jodid hořečnatý |
| Sumární vzorec | MgI2 |
| Vzhled | bílé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10377-58-9 7790-31-0 (oktahydrát) |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-825-1 |
| PubChem | 66322 |
| SMILES | .. |
| InChI | 1S/2HI.Mg/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 278,11 g/mol |
| Teplota tání | 637 °C (1010 K) (bezvodý) |
| Teplota dehydratace | 41 °C (314 K) (oktahydrát) |
| Hustota | 4,43 g/cm3 (bezvodý) 2,353 g/cm3 (hexahydrát) 2,098 g/cm3 (oktahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 54,7 g/100 ml (bezvodý, 0 °C) 148 g/100 ml (bezvodý, 18 °C) 81 g/100 ml (oktahydrát, 20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu a kapalném amoniaku |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v diethyletheru |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -364 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 134 J⋅K−1⋅mol−1 |
| Měrné teplo | 74 J⋅K−1⋅mol−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H315 H319 |
| P-věty | P264+265 P280 P302+352 P305+351+338 P321 P332+317 P337+317 P362+364 |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jodid hořečnatý je anorganická sloučenina se vzorcem MgI2, vytvářející také hydráty, MgI2·xH2O. Tato iontová sůl se dobře rozpouští ve vodě.
Použití
Samotný jodid hořečnatý nemá mnoho využití, ale používá se na přípravu sloučenin pro organickou syntézu.
Příprava
Jodid hořečnatý lze získat reakcí oxidu, hydroxidu, nebo uhličitanu hořečnatého s kyselinou jodovodíkovou:
MgO + 2 HI → MgI2 + H2O Mg(OH)2 + 2 HI → MgI2 + 2 H2O MgCO3 + 2 HI → MgI2 + CO2 + H2ODalším možným způsobem je smíchání práškového jodu s hořčíkem. K získání bezvodého MgI2 je třeba reakci provádět ve zcela suchém prostředí; jako rozpouštědlo lze použít bezvodý diethylether.
Reakce
Jodid hořečnatý je stálý ve vodíkové atmosféře, a to i za vysokých teplot, ale na vzduchu se rozkládá a uvolněným jodem se zabarvuje do hněda. Při zahřívání na vzduchu vytváří oxid hořečnatý.
MgI2 lze zapojit do Baylisových-Hillmanových reakcí, kde se při jeho použití vytvářejí převážně Z-vinylové produkty.
Demethylace některých aromatických methyletherů lze uskutečnit pomocí jodidu hořečnatého v diethyletheru.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnesium iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/66322
- ↑ Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. : McGraw-Hill, 2003. Dostupné online. ISBN 0-07-049439-8. S. 527–528.
- ↑ N. T. M. Wilsmore. Report of the Third Meeting of the Australasian Association for the Advancement of Science. : , 1891. Kapitola Note on Magnesium Iodide, s. 116.
- ↑ Lutz-Friedjan Tietze; Gordon Brasche; Kersten Gericke. Domino Reactions in Organic Synthesis. Chemical Reviews. Wiley-VCH, 2006, s. 115–136. ISBN 3-527-29060-5. DOI 10.1021/cr950027e. PMID 11848746.
- ↑ Seiji Yamaguchi; Masahiro Nedachi; Hajime Yokoyama; Yoshiro Hirai. Regioselective demethylation of 2,6-dimethoxybenzaldehydes with magnesium iodide etherate. Tetrahedron Letters. 1999, s. 7363–7365. DOI 10.1016/S0040-4039(99)01411-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jodid hořečnatý na Wikimedia Commons
