V tomto článku se do hloubky podíváme na Mohsova stupnice tvrdosti a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Mohsova stupnice tvrdosti je téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí a je klíčové porozumět jeho důsledkům a aplikacím v různých kontextech. Od svého vlivu na zdraví až po svou roli ve společnosti se Mohsova stupnice tvrdosti ukázalo být tématem rostoucího zájmu, které si zaslouží podrobnou analýzu. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Mohsova stupnice tvrdosti a jak utvářela a bude nadále utvářet náš svět. Zvláštní pozornost budeme věnovat nedávným pokrokům souvisejícím s Mohsova stupnice tvrdosti a tomu, jak aktivně ovlivňují náš způsob života. Kromě toho identifikujeme příležitosti a výzvy vyplývající z Mohsova stupnice tvrdosti a jak je můžeme řešit.
Mohsova stupnice tvrdosti slouží v mineralogii k určení tvrdosti nerostů a má 10 stupňů. Založena je na předpokladu, že tvrdší minerál zanechá v měkčím vryp.[1] Stupnice byla vytvořena německým mineralogem Friedrichem Mohsem a slouží k určení tvrdosti látek. Stupnice má praktické využití: diamant, který má nejvyšší tvrdost, je používán k výrobě vrtných korunek nebo speciálních nožů pro obrábění kovů. Minerály s vysokou tvrdostí se využívají jako průmyslová brusiva (diamant, korund, granáty). Měkké minerály jsou využívány k výrobě maziv (grafit, jílové minerály).[2]
Tvrdost je odpor minerálu proti vniknutí cizího tělesa, která závisí na pevnosti vazby mezi částicemi v krystalové struktuře nerostu. Čím je vzdálenost mezi částicemi větší, tím je tvrdost menší a čím je vzdálenost menší, tím je tvrdost větší. Záleží však i na uspořádání krystalické mřížky. Proto je tvrdost vektorová fyzikální vlastnost.[2] Platí pro ni několik základních obecných podmínek:
Tvrdost neoznačujeme jednotkami, ale stupni (jedná se přibližně o logaritmickou stupnici). Rozdíly tvrdosti mezi jednotlivými stupni jsou různé. Největší rozdíl je mezi 9. a 10. stupněm.[2]
Tvrdost | Minerál | Chemický vzorec | Absolutní tvrdost | Obrázek | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
1 | mastek | Mg3Si4O10(OH)2 | 1 | ![]() |
můžeme rýpat nehtem |
2 | sůl kamenná nebo sádrovec | CaSO4·2H2O | 3 | ![]() | |
3 | kalcit – vápenec | CaCO3 | 9 | ![]() |
můžeme rýpat nožem |
4 | fluorit (kazivec) | CaF2 | 21 | ![]() | |
5 | apatit | Ca5(PO4)3(OH,Cl,F) | 48 | ![]() | |
6 | ortoklas (živec) | KAlSi3O8 | 72 | ![]() |
rýpe do skla |
7 | křemen | SiO2 | 100 | ![]() | |
8 | topaz | Al2SiO4(F,OH)2 | 200 | ![]() | |
9 | korund | Al2O3 | 400 | ![]() | |
10 | diamant | C | 1600 | ![]() |
Pro běžné použití v praxi je dobré se orientovat v základní tvrdosti předmětů v běžném dosahu. Například nehet má tvrdost 1,5–2, mince 3,4–4, kapesní nůž přibližně 5, a pokud minerál zanechává rýhu ve skle, má tvrdost vyšší než 5. Ocelový pilník má tvrdost 7 (nerosty s vyšší tvrdostí než 7 jsou v přírodě vzácné) a keramický nůž 8,2.[1]