V dnešním světě je Ticho, prosím tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na moderní společnost nebo jeho vlivu na populární kulturu, Ticho, prosím se stal referenčním bodem v různých sférách každodenního života. Od svého vzniku až do současnosti je Ticho, prosím předmětem studia, debat a obdivu, což dalo vzniknout široké škále pohledů a názorů na věc. V tomto článku prozkoumáme některé z nejvýznamnějších aspektů Ticho, prosím a jeho význam v současném kontextu.
| Ticho, prosím | |
|---|---|
| Autor | Arthur C. Clarke |
| Původní název | Silence, Please! Silence, Please |
| Jazyk | angličtina |
| Žánr | sci-fi povídka |
| Datum vydání | 1950 |
| Česky vydáno | 1962 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ticho, prosím (v anglickém originále Silence, Please! nebo také Silence, Please) je humorná vědeckofantastická povídka britského spisovatele Arthura C. Clarka,[1] která poprvé vyšla v roce 1950 v britském magazínu Science Fantasy.[2]
V angličtině vyšla také mj. ve sbírce Tales from the White Hart (1957).
V londýnské hospůdce U Bílého jelena vypráví Harry Purvis (Clarkova fiktivní literární postava) historku o vývoji a následném použití tlumiče zvuku v opeře, kde způsobí poprask.
Harry Purvis vypráví v hospůdce U Bílého jelena o svérázném vědci Rupertu Fentonovi, který sestaví tlumič zvuku pracující s interferencemi. Tímto přístrojem dokáže docílit absolutního ticha i v poměrně velkém sále. Svůj vynález zapůjčí mladému studentovi Kendallovi, který jej využije na pomstu své bývalé dívce. Při jejím pěveckém vystoupení v opeře ji tlumičem umlčí. V divadle vypukne chaos, Kendall uteče, ale přístroj nechá na místě. Pro něj se tak musí po představení vrátit Fenton, ovšem má smůlu, tlumič exploduje. Byl totiž zaplý a stále "nasával" zvuky. Nahromaděná energie aparát přetížila.
Česky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích: