Stephen Baxter je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku vyvolala rozsáhlé diskuse a kontroverze a byla předmětem četných studií a výzkumů. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Stephen Baxter na dnešní společnost, analyzujeme jeho různé aspekty a důsledky, které má pro různé oblasti. Kromě toho prozkoumáme, jak se vyvíjel v čase a současné trendy, které směřují k jeho růstu nebo poklesu. Stephen Baxter je bezpochyby i nadále relevantním a neustále se vyvíjejícím tématem a je nezbytné pochopit jeho rozsah a vliv v dnešním světě.
Stephen Baxter | |
---|---|
![]() Stephen Baxter v roce 2007 | |
Narození | 13. listopadu 1957 (67 let) Spojené království |
Alma mater | Univerzita v Cambridgi Sidney Sussex College Southamptonská univerzita Univerzita v Readingu St Edward's College |
Povolání | romanopisec, autor sci-fi, spisovatel a vysokoškolský učitel |
Ocenění | cena Sidewise (1996) Památeční cena Johna W. Campbella za nejlepší sci-fi román (1996) Philip K. Dick Award (1997 a 2000) Cena Boba Moranea (1999) Locus Award for Best Novelette (2000) |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stephen Baxter (* 13. listopadu 1957) je britský autor hard science fiction. Vystudoval matematiku a strojařství.
Baxterovy příběhy můžeme rozdělit do třech odlišných kategorií líšících se do značné míry stylem vyprávění. Jedna skupina jeho románů (Xeelee Sequence) se odehrává v daleké budoucnosti. Vývoj postav zde ustupuje do pozadí a přednost má popis nejnovějších vesmírných teorií a myšlenek, jako například Nahá singularita, a velký boj mezi formami života Baryonem a Temnou hmotou. Do této skupiny můžeme řadit například knihy Prstenec (Ring) a Časupodobné nekonečno (Timelike Infinity).
Hlavní postavy příběhů ze současnosti jsou zobrazeny více plasticky s důrazem na vývoj charakteru. Nejčastěji se zabývá alternativní historií snící o tom, čeho mohlo lidstvo dosáhnout ve zkoumání vesmíru. Na rozdíl od ostatních románů nejsou však tyto příběhy příliš optimistické. Tímto stylem jsou psané např. romány Voyage, Titan nebo Moonseed.
Každý díl trilogie Manifold se zabývá možným vysvětlení Fermiho paradoxu.
Jeho "evoluční" příběhy, jako například román Evolution, jsou novějšího vydání a ukazují autorův vzrůstající zájem o lidskou evoluci. Zdá se, jako by měly kořeny v jeho příbězích psaných na jiné téma, jako jsou Mamut (Mammoth) nebo Origin.
Jiným stylem je psána jeho trilogie Mamut, zdánlivě pro děti, ale čtená i dospělými. Svými non-fiction esejemi a sloupky přispívá například také do britského magazínu Critical Wave nebo britské sci-fi organizaci Matrix.
Jméno ocenění | Rok | Kniha |
---|---|---|
BSFA Award (krátká forma Alternativní historie) | 1995 | The Time Ships |
Sidewise Award | 1995 | Brigantia's Angels |
John W. Campbell Award | 1996 | The Time Ships |
Philip K. Dick Award | 1996 | The Time Ships |
Sidewise Award | 1996 | Voyage |
British Science Fiction Award (krátká fikce) | 1997 | War Birds |
SF Chronicle Award (noveleta) | 1998 | Moon Six |
Analog Award (krátký příběh) | 1998 | Moon-Calf |
Philip K. Dick Award | 1999 | Vacuum Diagrams |
Analog Award (krátký příběh) | 2000 | Sheena 5 |
Locus Poll Award (noveleta) | 2000 | Huddle |
Asimov's Readers' Poll (noveleta) | 2001 | On the Orion Line |
British Science Fiction Award (non-fiction) | 2001 | Omegatropic |
Analog Award (krátký příběh) | 2002 | The Hunters of Pangaea |
British Science Fiction Award (krátká fikce) | 2004 | Mayflower II |
Napsáno společně s Arthurem C. Clarkem.
Napsáno společně s Terry Pratchettem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Baxter na anglické Wikipedii.