Tajná policie
Vzhled přesunout do postranního panelu skrýtTajná policie (někdy také politická policie) je výzvědná složka nebo policejní oddělení operující v utajení a často za hranou zákona ve snaze ochránit politickou moc diktátora nebo autoritativního režimu. Na rozdíl od ostatních policejních orgánů tajná policie působí mimo dohled veřejnosti a právních předpisů. Ve snaze potlačit politické oponenty se uchyluje k teroru, zastrašování, případně i mučení nebo likvidaci občanů. V takových společnostech splývají pravomoci policie a tajné služby, případně i justice. Charakteristiky tajné policie, jako je překračování právního řádu, mohou nabývat také domácí zpravodajské služby demokratických států.
Historie
Známé tajné policie byly například:
- Ochranka založená za ruského cara Alexandra III..
- Rakouská tajná policie (její praktiky satiricky popisuje Jaroslav Hašek ve svém díle Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), založená Josefem II. a působící až do rozpadu monarchie, například ostrakizovala K. H. Borovského a sabotovala jeho vydavatelskou činnost.
- Další byly nacistické gestapo, sovětská KGB a jí ovlivněné policie, mezi nimi i československá StB a východoněmecká Stasi.
Studená válka
Tajné služby sovětských satelitů a spřátelených režimů byly zakládány a řízeny sovětskou tajnou službou, často reorganizovanou, tak jak probíhaly boje o moc mezi jejími špičkami. V prvních desetiletích sloužily k šíření moci sovětů a upevňování státního teroru. Vychovávaly nejen vlastní kádry, ale přejímaly i „osvědčené“ kolaboranty nebo příslušníky carské represe a – o něco později – nacistické tajné policie.
Na sklonku éry SSSR se jejich činnost soustředila prakticky výlučně na zajištění ekonomické budoucnosti jejich představitelů. Mnozí z jejich funkcionářů jsou dnes zámožnými „podnikateli“, nebo i „oligarchy“, často za využití kapitálu, uloženého ještě za dob socialismu v západních bankách – zejména v USA, také Británii, částečně i v kontinentální Evropě (Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko) a off-shore územích.
Pro tajné služby režimů závislých na (nebo hlásících se k) USA, platí totéž pro levicové totality, pouze zrcadlově obráceně: zde s jejich zřizováním a výcvikem kádrů vydatně pomáhala CIA (někde byla tajná policie doslova její filiálkou – např. v Jižní Koreji); metody práce (= mučení, vraždy, „mizení“ lidí, nezákonné postupy vůči opozici) si nezadaly s těmi levicovými/komunistickými. Taktéž pro bývalé nacistické agenty se často našlo uplatnění (poté, co jim byl různými kanály umožněn únik na druhou stranu železné opony, do „svobodného světa“).
Tajné policie podle zemí
Amerika, Karibik
Argentina- Speciální sekce pro potírání komunismu
- Informační oddělení politiky antidemokratické DIPA
- Destacamento de Operações de Informações - Centro de Operações de Defesa Interna, během vojenské vlády, 1964–1985
- DINA, Dirección de Inteligencia Nacional (Ředitelství národního zpravodajství) – 1973–1977; poté přejmenována na
- CNI, Central Nacional de Información (Národní informační centrála) – 1977–
- Tonton Macoutes, Milice de Volontaires de la Sécurité Nationale (Dobrovolnická milice národní bezpečnosti) – 1959–1986
- BRAC, Buró para Represión de las Actividades Comunistas (Úřad pro potlačování komunistické činnosti)
- DGI, Dirección General de Inteligencia (Generální zpravodajské ředitelství) – 1961–
Asie
Čínská lidová republika- Ústřední oddělení sociálních věcí, později Ústřední vyšetřovací oddělení – 1937–1983
- Irácká výzvědná služba, 1973-2003
- SAVAK, ساواک, Národní organizace pro zpravodajství a bezpečnost, 1957-1979, za šáha
- Kempeitai, 憲兵隊, 1881-1946
- Tokubecu Kótó Keisacu, 特別高等警察, 1911-1945
- KCIA, 중앙정보부, Korean Central Intelligence Agency (Korejská ústřední zpravodajská služba) – 1961–1981; poté přejmenována na
- ANSP, 국가안전기획부, Agency for National Security Planning (Agentura pro národní bezpečnostní plánování) – 1981–1999
- Santebal tajná policie Rudých Khmerů
- Státní ochranná a bezpečnostní agentura
Evropa
Albánie- Sigurimi, Drejtorija e Sigurimit të Shtetit (Ředitelství státní bezpečnosti) – 1943–1991
- KDB, Камітэт дзяржаўнай бяспекі,
- DS, Държавна сигурност, Dăržavna sigurnost (Státní bezpečnost) – 1945–1989
- UDBA, Uprava državne bezbednosti (Správa státní bezpečnosti) – 1945–1991
- ÁVH, Államvédelmi Hatóság (Státní ochranný úřad) – 1944–1956
- gestapo, Geheime Staatspolizei (Tajná státní policie) – 1933–1945
- Stasi, Ministerium für Staatssicherheit (Ministerstvo pro státní bezpečnost) – 1950–1989; poté přejmenováno na
- AfNS, Amt für Nationale Sicherheit (Úřad pro národní bezpečnost) – 1989–1990
- PVDE, Polícia de Vigilância e de Defesa do Estado (Dozorčí policie a obrana státu) 1933–1945; poté přejmenována na
- PIDE, Polícia Internacional e de Defesa do Estado (Mezinárodní policie a obrana státu) – 1945–1969; poté přejmenována na
- DGS, Direcção-Geral de Segurança (Generální ředitelství bezpečnosti) – 1969–1974
- UB, Urząd Bezpieczeństwa (Úřad bezpečnosti) – 1945–1956; poté přejmenován na
- SB, Służba Bezpieczeństwa (Bezpečnostní služba) – 1956–1990
- Ochranka carská tajná služba
- Securitate, Departamentul Securităţii Statului (Bezpečnost, Státní bezpečnostní oddělení) – 1944–1989
- Řecká vojenská policie, Ελληνική Στρατιωτική Αστυνομία, 1951-1974
- Čeka, (Večeka), Všeruská mimořádná komise (Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, od 1918: Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí, spekulantstvím a zneužitím moci)
ЧК (ВЧК), Всероссийская чрезвычайная комиссия (Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем, od 1918: Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией, спекуляцией и преступлениям по должности)
1917-1922 - GPU, Státní politická správa
ГПУ, Государственное Политическое Управление
1922-1923 - OGPU, Spojená státní politická správa
ОГПУ, Объединённое государственное политическое управление при СНК СССР
1923-1934 - NKVD, Lidový komisariát vnitřních záležitostí
НКВД, Народный комиссариат внутренних дел
1934-1946 - MVD, Ministerstvo vnitra
МВД, Министерство внутренних дел
1946-1954 (kdy převzalo na MVD přejmenované NKVD, předtím 1802-1917 ruské, od 1968 obnovené sovětské MVD, od 1990 ruské) - MGB, Ministerstvo státní bezpečnosti
МГБ, Министерство государственной безопасности
1946-1953 - KGB, Výbor státní bezpečnosti
КГБ, Комитeт госудaрственной безопaсности
1954-1991
- SIAEM, Servicio de Información del Alto Estado Mayor (Informační služba Sboru náčelníků štábů) – 1939–1977; jako její odnož vznikla
- OCN, Organización Contrasubversiva Nacional (Národní protirozvratná organizace) – 1968–1972; poté přejmenována na
- SECED, Servicio Central de Documentación (Ústřední dokumentační služba) – 1972–1977
Literatura
- Handbook of the Communist Security Apparatus in East Central Europe 1944/1945–1989
- CHURAŇ, Milan, a kol. Encyklopedie špionáže: ze zákulisí tajných služeb, zejména Státní bezpečnosti. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-020-9.
Související články
Externí odkazy
- World Intelligence and Security Agencies (Výzvědné a bezpečnostní služby světa), na stránkách Federation of American Scientists (Spolek amerických vědců) fas.org, anglicky