Tajná služba
V současnosti je Tajná služba tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rostoucí důležitostí Tajná služba v dnešní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Od osobní až po profesionální úroveň se Tajná služba ukázal být určujícím faktorem při rozhodování a rozvoji strategie. V tomto článku prozkoumáme vliv Tajná služba v různých kontextech a analyzujeme jeho význam v dnešním světě. Od svého vzniku až po dnešní dopad má Tajná služba velký vliv na způsob, jakým čelíme výzvám moderní společnosti.
Tajná služba je státní organizace, která má za úkol ochraňovat bezpečnost státu a jejíž práce je utajována. Mezi tajné služby bývají řazeny i neuniformované složky policie (útvary boje proti organizovanému zločinu, protiteroristická komanda), hlavně k nim však patří zpravodajské služby, civilní nebo vojenské, zabývající se výzvědnou nebo kontrarozvědnou činností. Kontrola tajných služeb politiky nebo veřejností bývá jen omezená a nepřímá.
V demokraciích je kontrola tajných služeb zaručena zpravidla dozorem výborů či komisí, složených z volených zástupců občanů, činných pod slibem mlčenlivosti. Tajnost informací je časově omezena, podle stupně závažnosti. Předpokládá se, že je tak možné posoudit a zaručit zodpovědnost jednotlivců ještě za jejich aktivního života.
V diktaturách nebo totalitních zemích vykonávají tajné služby především[zdroj?] politickou represi – stávají se tajnou policií. Např. ve Východním Německu byla hlavní tajnou službou Stasi.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tajná služba na Wikimedia Commons - World Intelligence and Security Agencies (Výzvědné a bezpečnostní služby světa), na stránkách Federation of American Scientists (Spolek amerických vědců) fas.org, anglicky.
