Kolaborace je spolupráce s vojenským nepřítelem, okupační mocí, případně s politickým nepřítelem proti zájmům vlastní země. Člověk je kolaborant, přičemž označení má negativní konotaci. Nemusí jít vždy jen o spolupráci osob, může jít i o kolaboraci části politické elity, takovým příkladem je Vichistická Francie (státní kolaborace), kolaboraci politickou (například s fašismem souhlasící či jemu blízké strany či organizace jako byly Parti populaire français nebo pravicová strana Rassemblement national populaire) nebo vojenskou – Légion des volontaires français contre le bolchévisme.
Termín kolaborant pochází z francouzského collaborateur (spolupracovník), samotný francouzský výraz je odvozen z latinského collaboratus.
Příkladem může být Francie okupovaná Německem. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly francouzskými partyzány – maquisty – stříleny. Obdobná situace byla i v Československu v době nacistické okupace.
Kolaborace může mít i o něco jemnější kontury. Příkladem může být Miloš Zeman, který po dobu svého prezidentství napomáhal rozšiřovat vliv nepřátelských zemí, Ruska a Číny, v České republice a otevřeně choval vřelost k Vladimíru Putinovi a Si Ťin-pchingovi. Jindřich Šídlo se nechal slyšet, že (Zeman) "Dělal všechno pro to, aby ruské zájmy tady byly co nejvíce slyšet a aby byly prosazovány." To se projevovalo třeba tak, že v roce 2014 prohlásil, že chce vidět jasné důkazy o tom, že Rusko posílá na podporu separatistů na Ukrajině vojáky, ačkoliv důkazy o tom již existovaly. To jest pouze jeden z příkladů toho, jak Zeman zavíral oči před fakty a nahrával diktátorům. Další příklad proruského přístupu šlo číst v jeho prohlášení, které zaznělo na půdě Rady Evropy, že anexe Krymu je "hotovou záležitostí". Zprvu se sice k situaci stavěl opatrně, ale pak uvěřil ruskému ministru zahraničí, Sergeji Lavrovovi, a šířil ruský narativ o tom, že na Ukrajině je ve skutečnosti občanská válka. Postavil se na stranu Ruska a vymezoval se proti sankcím proti Rusku a ruské propagandě pomáhal i během aféry novičok v roce 2018, kdy tvrdil něco jiného, než mu říkaly zpravodajské služby. Celou dobu pak s pomocí svého přítele a poradce pro energetiku, Martina Nejedlého, otevřeně lobboval za Rosatom při dostavbě Dukovan a jednal s Ruskem i v jiných energetických záležitostech, kvůli nimž si Česko vytvářelo na nepříteli závislost. S Putinem si taky notoval, když se bavili o tom, jestli novináře popravovat nebo je stačí umlčet. Zeman diktátorské režimy omlouval, zavíral před nimi oči anebo je dokonce obhajoval, ačkoliv by měl jako český prezident z podstaty své spíše symbolické funkce využívat svůj hlas k tomu, aby otvíral témata - třeba téma: Kdo jsou naši nepřátelé (což třeba Poláci nebo občani Pobaltí dobře vědí a podle toho se k nim taky staví). Zemanova náklonnost ovšem napomáhala udržovat zdání, že je v pořádku, že hostíme na ruské ambasádě desítky ruských zpravodajců. Praha je pro svou zeměpisnou polohu ideálním místem pro ruské zpravodajské výpady proti dalším západním zemím a české hlavní město využívaly coby útočiště už sovětské tajné služby v dobách minulého režimu. Někteří ruští agenti však byli vyhoštěni v roce 2021, když se ukázalo, že to byli právě ruští agenti, kteří v roce 2014 vyhodili do vzduchu muniční sklady ve Vrběticích, při nichž zemřeli dva lidé. Zeman tehdy vystoupil na televizi Prima a tam pronesl projev v nejlepších intencích ruské propagandy, tedy ve smyslu „kdoví, jak to bylo“. Další byl vyhoštěn po ruské invazi na Ukrajinu 24.2.2022, po které Zemanův zcestný nátěr rychle slezl, načež on sám v televizi rychle obrátil s tím, že Rusové musejí být snad šílení. Putin se nechal slyšet, že chce geopolitický návrat před rok 1989 - tedy před rozpad SSSR. Nová česká vláda (pětikoalice Piráti + Stan + ODS + TOP 09 + KDU-ČSL) brzy schválila pomoc Ukrajině, načež ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí, přičemž do něj zpočátku zařadila jen Českou republiku a Spojené státy - později ovšem celý Západ, když začala svou nevydařenou invazi na Ukrajinu a válku s Ukrajinci líčit jako válku s celým Západem. Západní země se ovšem dosud do války ani přímo vojensky nezapojily. Tyto činy a tato slova, která Miloš Zeman za dobu svého devítiletého mandátu učinil a pronesl, krásně ilustrují jeho spolupráci s nepřítelem, kterou kritizovala jak média tak i jiné subjekty - třeba skupina Ztohoven, která nechala osvítit Pražský hrad nápisem "VELEZRADA".