Svatopluk Čech

Svatopluk Čech
Portrét Svatopluka ČechaPortrét Svatopluka Čecha
Narození21. února 1846
Rakouské císařství Ostředek
Úmrtí23. února 1908 (ve věku 62 let)
Rakousko-Uhersko Praha
Příčina úmrtírakovina tlustého střeva
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PseudonymNevolný, Volný
Povolánínovinář, spisovatel, básník, advokát
Národnostčeská
StátČeské království
Tématačeská literatura
Literární hnutíRuchovci
RodičeFrantišek Jaroslav Čech, Klára rozená Raková
PříbuzníMiloš Čech, Růžena Čechová, Vladimír Čech a Božena Čechová (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Svatopluka Čecha Čechův pohřební průvod na Václavském náměstí v Praze Ukládání ostatků Svatopluka Čecha na Vyšehradském hřbitově Náhrobek Svatopluka Čecha na Vyšehradě

Svatopluk Čech (21. února 1846, Ostředek – 23. února 1908, Praha-Holešovice) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka.

Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc – 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec, matka Klára, rozená Raková. Otec působil v letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895.

Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě (podle návrhu architekta Antonína Wiehla) byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského.

Příčina smrti Svatopluka Čecha. Při balsamování mrtvoly Svatopluka Čecha zjistil profesor Hlava rakovinu dolního oddílu střeva tlustého s proděravěním stěny střevní. Proděravění toto mělo za následek náhlou smrt a po smrti rychle se vyvinující plynatost podkožní na horních končetinách a na hrudníku. Střevo nad nádorem bylo značně rozšířeno. V jiných orgánech nenalezeno žádných změn, zejména zvláště budiž podotknuto, že plíce byly úplně beze změn, srdce normální velikosti, chlopně srdeční a veškeré cévy velké i malé zúplna jemné.

Národní listy, 26. února 1908

Dílo

Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým hodnotám, které si v sobě nesl celý život (např. láska k vlasti, touha po sociální spravedlnosti atp.).

Prvotinu – báseň Štědrý den – zveřejnil v píseckém periodiku Zlaté klasy ještě jako gymnasista, pod pseudonymem Stanislav Rak (matčino příjmení za svobodna).

Jménem, srdcem stejně Čech – básníkova památka a tradice

Čechova busta z roku 1912 v městském parku v Kyjově

Svatopluk Čech byl pro svou tvorbu od 80. let 19. století velice oblíbenou a respektovanou osobností české společnosti. Vlastenecké zaměření a patos Čechovy tvorby korespondovalo s jeho heslem, které se stalo i jeho symbolickým označením na veřejnosti Jménem, srdcem stejně Čech. Mezi vlastenecky naladěnými Čechy měly obrovský ohlas jeho Písně otroka. Velice populární a čtená byla jeho báseň Ve stínu lípy. Úcta k němu se projevovala již za jeho života a zejména po smrti v množství pomníků, soch a označování ulic, náměstí a škol jeho jménem.

Praha

Již 3 měsíce po jeho smrti 6. června 1908 byl pojmenován Čechův most v Praze. Ještě za Čechova života (1903) nesly jeho jméno Sady Svatopluka Čecha na pražských Vinohradech, kde byl v roce 1924 odhalen pomník, jehož autorem je Jan Štursa. V Praze byly v dalších čtvrtích pojmenovány Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, Čechova ulice na Letné, Čechova čtvrť v Modřanech a Čechova škola v Tróji.

Česká města a obce

Jeho jméno nesou názvy mnoha ulic, náměstí a škol. Památku Svatopluka Čecha si i po více než sto letech od jeho smrti připomínají zejména obce, kde od dětství bydlel: Ostředek, Bezděkov, Peruc, Postupice, ale i místa, kde působil již jako uznávaný básník a spisovatel: Slaný, Vraný, Praha a Obříství. V městysu Liteň na Berounsku sice prožil pouze 4 roky dětství, ale situoval do Litně své dílo Ve stínu lípy. Proto je v Litni jeho osobnost připomínána zvlášť intenzívně. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené k ní obce vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství: Roku 1852–1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. V Litni připomíná od roku 1925 Čechův pobyt pamětní deska na domě správce panství vedle zámku zvaném po něm Čechovna, od 5. 6. 1938 pomník Svatopluka Čecha v Litni u kostela sv. Petra a Pavla na místě, kde stála Lípa Svatopluka Čecha. Podobně jako v Litni byly jako ohlas jeho básně Ve stínu lípy na různých místech Čech označovány lípy symbolicky jako Lípa Svatopluka Čecha. V Litni je významu Svatopluka Čecha věnována část expozice Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. V Obříství na Mělnicku je památník Svatopluka Čecha umístěn v jeho domku a dřevěném přístavku, který Čech zakoupil na národopisné výstavě v Praze v roce 1895 a ve kterém v letech 1895–1903 žil. V parčíku na návsi je pomník s bustou Svatopluka Čecha, odhalený 19. 6. 1921. Jeho pražský pobyt připomínají pamětní desky v Holešovicích a na Letné v Praze 7. Na domě čp. 557/44 v Letohradské ulici deska uvádí jeho pobyt v letech 1890–95 (podle soupisu pražských domovských příslušníků) a na domě čp. 908/17 v Šimáčkově ulici, který pamětní deska připomíná jako místo jeho smrti. Tato adresa je uvedena i v matričním záznamu o básníkově smrti: Praha čís. pop. 908-VII. Šimáčkova ul. V téže době žil též ve vile Pod Havránkou čp. 134/15 v Tróji, na které byla rovněž umístěna pamětní deska.

  • Zámek v Ostředku, kde se Čech narodil (Zdeněk Fiedler, edited by Pavel Hrdlička (Packa))
  • Škola v Postupicích, kam Čech chodil poprvé
  • Pamětní deska na základní škole v Postupicích
  • Budova školy v Litni, kterou navštěvoval v době pobytu v Litni (Základní škola Františka Josefa Řezáče)
  • Panely Naučné stezky Liteň u kostela sv. Petra a Pavla a Základní školy F. J. Řezáče a pomníku Svatopluka Čecha
  • Dům správce panství Liteň nazývaný Čechovna
  • Pamětní deska na Čechovně s nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853–1856
  • Čechův dům v Obříství na Mělnicku
  • Detail dřevěného domku v Obříství, který Sv. Čech koupil na národopisné výstavě v Praze
  • Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě v Obříství. ZDE BYDLEL SVATOPLUK ČECH BÁSNÍK ČESKÝ 1/2 1895 - 1/10 1903
  • Svatopluk Čech, odhalení desky v Obříství (Zlatá Praha 1910)
  • Pamětní deska v Letohradské ulici 557/44 v Praze 7 na Letné "ZDE ŽIL V LETECH 1890-1905 SVATOPLUK ČECH A NAPSAL PÍSNĚ OTROKA"
  • Brána do zahrady u vily Pod Havránkou v Praze Troji.
  • Dům v Šimáčkově ulici 908/17 s pamětní deskou: "V TOMTO DOMĚ ŽIL A 23.II.1908 ZEMŘEL BÁSNÍK SVATOPLUK ČECH

  • Jan Štursa – Čechův pomník v Čechových sadech (1918-24)
  • Pomník Svatopluka Čecha v Obříství na návsi
  • Pomník Svatopluka Čecha v Litni
  • Pomník Svatopluka Čecha Vinice (Vysoké Mýto)
  • Pomník Svatopluka Čecha v Rovensku pod Troskami
  • Busta na Škole Svatopluka Čecha, Praha-Troja
  • Pomník Svatopluka Čecha v Poličce

  • Čechův most v Praze
  • Čechovo náměstí v Praze
  • Muzeum v Litni s expozicí Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Bývalá fara nedaleko slavné lípy u kostela sv. Petra a Pavla
  • Škola Svatopluka Čecha v pražské Troji nedaleko vily Pod Havránkou
  • Malba Sv. Čecha v Čechově ulici 5 v Praze-Holešovicích

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaroslav Kunc: Kartotéka Jaroslava Kunce (PNP-LA). Dostupné online.
  2. ↑ a b Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čech Svatopluk, s. 47. 
  5. ↑ STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
  6. ↑ REGIONÁLNÍ AUTOŘI A REGIONÁLNÍ LITERATURA VLAŠIMSKA A PODBLANICKA . Vlašim: Městská knihovna Vlašim . Kapitola Autoři minulých staletí A - J. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 55. 
  8. ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 7–11. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  9. ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Svatopluk Čech, s. 2. 
  10. ↑ Příčina smrti Svatopluka Čecha. Národní listy. 26. 2. 11908, roč. 48, čís. 56, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první . I. vyd. Praha: Vesmír, 1921 . S. 1–237, xv s. Dostupné online. 
  12. ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý . I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 . S. 1–238, ix s.. Dostupné online. 
  13. ↑ ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy . Praha: Topičova edice, 1940 . Dostupné online. 
  14. ↑ ČECH, Svatopluk. Václav z Michalovic . Praha: Topičova edice, 1938 . Dostupné online. 
  15. ↑ ČECH, Svatopluk. Petrklíče . Praha: Topičova edice, 1946 . Dostupné online. 
  16. ↑ ČECH, Svatopluk. Hanuman . Praha: Topičova edice, 1946 . Dostupné online. 
  17. ↑ ČECH, Svatopluk. Dagmar . Praha: F. Topič, 1916 . Dostupné online. 
  18. ↑ ČECH, Svatopluk. Sníh . Praha: F. Topič, 1900 . Dostupné online. 
  19. ↑ ČECH, Svatopluk. Písně otroka . Praha: Ministerstvo informací a osvěty, 1950 . Dostupné online. 
  20. ↑ ČECH, Svatopluk. O čarovném pavouku . Praha: F. Topič, 1897 . Dostupné online. 
  21. ↑ ČECH, Svatopluk. Kniha novel Svatopluka Čecha . Praha: F. Topič, 1925 . Dostupné online. 
  22. ↑ ČECH, Svatopluk. Vzpomínky z cest a života I.. Praha: F. Topič, 1908. Dostupné online. Kapitola Z mých literárních začátků, s. 283–284. 
  23. ↑ STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
  24. ↑ NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186. 
  25. ↑ FISCHER, Jan; FISCHER, Ondřej. Pražské mosty. Praha: Academia, 1985. S. 78–86. 
  26. ↑ POKORNÁ, Magdalena. \rodinné kořeny Svatopluka Čecha. S. 3–6. Matiční listy – literární příloha Zpravodaje Matice české . Duben 2009 . Roč. 2009, čís. 7, s. 3–6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. 
  27. ↑ Spiessova naučná stezka.Zastavení 1 Bozděkov . Bozděkov: Bozděkov . Dostupné online. 
  28. ↑ LANC, Antonín. Historie obce Peruc . Peruc: Městys Peruc, 23.5.2006, rev. 23.5.2013 . Dostupné online. 
  29. ↑ CVRČEK, Jaroslav. 6./I. Kulturně historické putování Slánskem – historický střed města . Slaný: Město Slaný . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 
  30. ↑ KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. 
  31. ↑ Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. 
  32. ↑ Útulné podbrdské městečko Liteň oslaví 30. výročí úmrtí velikého národního básníka Svatopluka Čecha. Národní politika. 29. květen, roč. 1938, čís. 147, s. 6. ISSN 1805-2444. 
  33. ↑ IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  34. ↑ A2 Svatopluk Čech . Ořech: Karlštejnsko, 2014 . Dostupné online. 
  35. ↑ A3 Muzeum . Ořech: Karlštejnsko, 2014 . Dostupné online. 
  36. ↑ A6 Zámek . Ořech: Karlštejnsko, 2014 . Dostupné online. 
  37. ↑ C1 Čechovna . Ořech: Karlštejnsko, 2014 . Dostupné online. 
  38. ↑ SVATOPLUK ČECH (*21.2. 1846 Ostředek u Benešova – †23. 2. 1908 Praha) . Obříství: Obec Obříství . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. 
  39. ↑ Pomník s bustou Svatopluka Čecha . Obříství: Obec Obříství . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-06. 
  40. ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920). Svatopluk Čech. . Praha: Bach systems, s.r.o. . Dostupné online. 
  41. ↑ Svatopluk Čech a Troja . Praha: NADACE QUIDO SCHWANKA – TROJA, MĚSTO V ZELENI . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-08. 
  42. ↑ Přispějte na pomník pěvce "Písní otroka". Zdar. Politický týdeník pro okresy Rokycanský, Zbirožský, Hořovický, Blovický a Královecký.. 25. únor 1938, roč. XXXVII, čís. 8. ISSN 1801-3287. 

Literatura

Online dostupná díla autora

Související články

Externí odkazy

Portály: Česko | Literatura | Lidé