Seznam prezidentů Československa

Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky. V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo.

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava.^[1] K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka).^[2] Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše.^[3] V roce 1960 byl přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů.^[4] Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960.^[5] Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb.^[6][7] V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta zvoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.^[8][9] V květnu 1992 byl doplněn odstavec, dle kterého zůstává prezident v úřadu do složení slibu nově zvoleného prezidenta, avšak nejdéle tři měsíce po vypršení běžného mandátu.^[10]

V roce 1940 vznikla v Londýně za druhé světové války exilová československá vláda a Edvard Beneš byl až do roku 1945 uznáván mocnostmi jako československý prezident v exilu.

Volba československých prezidentů probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, které v roce 1918 bylo značně živelné (aklamace).

V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.^[11]

• Prezidentské standarty z let 1918–1992
• 
  Standarta z let
  1918–1939 a 1945–1960
• 
  Protektorátní standarta z let
  1939–1945
• 
  Slovenská standarta z let
  1939–1945
• 
  Standarta z let 1960–1990
• 
  Standarta z let 1990–1992

Pořadí	Portrét	Jméno (narození–úmrtí)	Působení v úřadu			Období	Podrobnosti	Strana		Předseda vlády
			Nástup	Odchod	Délka
1.		Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)	14. listopadu 1918[12]	27. května 1920[11]	17 let a 30 dní	první republika	zvolen 14. listopadu 1918 v nepřítomnosti Revolučním národním shromážděním[13] slib vykonal po návratu do Prahy 21. prosince 1918[13]		nestraník	Karel Kramář (1918–1919) Vlastimil Tusar (1919–1920) Jan Černý (1920–1921) Edvard Beneš (1921–1922) Antonín Švehla (1922–1926) Jan Černý (1926) Antonín Švehla (1926–1929) František Udržal (1929–1932) Jan Malypetr (1932–1935) Milan Hodža (1935–1938)
			27. května 1920[11]	27. května 1927[14]			zvolen 27. května 1920 oběma komorami Národního shromáždění[11]
			27. května 1927[14]	24. května 1934[15]			zvolen 27. května 1927 oběma komorami Národního shromáždění[14]
			24. května 1934[15]	14. prosince 1935[12] (abdikoval)			zvolen 24. května 1934 oběma komorami Národního shromáždění[15] abdikoval ze zdravotních důvodů[16]
2.		Edvard Beneš (1884–1948)	18. prosince 1935[12]	5. října 1938[12] (abdikoval)	2 roky a 291 dní		zvolen 18. prosince 1935 oběma komorami Národního shromáždění[17] abdikoval po přijetí mnichovské dohody[17] podle jednoho z výkladů mezinárodněprávní teorie o neplatnosti mnichovské dohody, z něhož vycházela argumentace Prozatímního státního zřízení v Londýně, nebyla abdikace platná[18]		nestraník za ČSNS	Milan Hodža (1935–1938) Jan Syrový (1938)
3.		Emil Hácha (1872–1945)	30. listopadu 1938[12]	15. března 1939[12] (počátek okupace)	105 dní	druhá republika	zvolen 30. listopadu 1938 oběma komorami Národního shromáždění[19] dne 15. března 1939 byla zahájena německá okupace českých zemí[20]		nestraník	Jan Syrový (1938) Rudolf Beran (1938–1939)
2.		Edvard Beneš (1884–1948)	21. července 1940[21]	2. dubna 1945[22]	4 roky a 255 dní	druhá světová válka	při uznání Prozatímního státního zřízení v Londýně (exilové vlády) se stal exilovým československým prezidentem[21]		nestraník za ČSNS	Jan Šrámek (1940–1945)
			2. dubna 1945[22]	19. června 1946[22]	3 roky a 66 dní	třetí republika	Beneš vstoupil 2. dubna 1945 na osvobozené východní Slovensko a dorazil do Košic[22] potvrzen 28. října 1945 Prozatímním Národním shromážděním ve funkci coby prezident zvolený dne 18. prosince 1935[12]			Zdeněk Fierlinger (1945–1946) Klement Gottwald (1946–1948)
			19. června 1946[22]	7. června 1948[12] (abdikoval)			zvolen 19. června 1946 Ústavodárným Národním shromážděním[22] abdikoval po převzetí moci komunisty[23] a ze zdravotních důvodů[24]
4.		Klement Gottwald (1896–1953)	14. června 1948[12]	14. března 1953[12] (zemřel)	4 roky a 273 dní	lidová demokracie	zvolen 14. června 1948 Národním shromážděním[25] v letech 1948–1953 zároveň předseda ÚV KSČ[26] zemřel v úřadu[27]		KSČ	Antonín Zápotocký (1948–1953)
5.		Antonín Zápotocký (1884–1957)	21. března 1953[12]	13. listopadu 1957[12] (zemřel)	4 roky a 237 dní		zvolen 21. března 1953 Národním shromážděním[28] zemřel v úřadu[29]		KSČ	Viliam Široký (1953–1963)
6.		Antonín Novotný (1904–1975)	19. listopadu 1957[12]	12. listopadu 1964[30]	10 let a 124 dní	socialismus	zvolen 19. listopadu 1957 Národním shromážděním[30] v letech 1957–1968 zároveň první tajemník ÚV KSČ[26]		KSČ	Viliam Široký (1953–1963) Jozef Lenárt (1963–1968)
			12. listopadu 1964[30]	22. března 1968[12] (abdikoval)			zvolen 12. listopadu 1964 Národním shromážděním[30] v letech 1957–1968 zároveň první tajemník ÚV KSČ[26] abdikoval během pražského jara[31] kvůli vnitrostranickému sporu[32]
7.		Ludvík Svoboda (1895–1979)	30. března 1968[12]	22. března 1973[32]	7 let a 59 dní	socialistická federace	zvolen 30. března 1968 Národním shromážděním[32]		KSČ	Jozef Lenárt (1963–1968) Oldřich Černík (1968–1970) Lubomír Štrougal (1970–1988)
			22. března 1973[32]	28. května 1975[12] (zbaven funkce)			zvolen 22. března 1973 oběma komorami Federálního shromáždění[32] od dubna 1974 do května 1975 nemohl ze zdravotních důvodů vykonávat úřad prezidenta, většinu pravomocí fakticky vykonával generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák ze zdravotních důvodů zbaven funkce na základě ústavního zákona č. 50/1975 Sb (lex Svoboda)[33][34][35]
8.		Gustáv Husák (1913–1991)	29. května 1975[12]	22. května 1980[36]	14 let a 195 dní		zvolen 29. května 1975 oběma komorami Federálního shromáždění[37] v letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ[26]		KSČ	Lubomír Štrougal (1970–1988) Ladislav Adamec (1988–1989) Marián Čalfa (1989–1992)
			22. května 1980[36]	22. května 1985[36]			zvolen 22. května 1980 oběma komorami Federálního shromáždění[36] v letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ[26]
			22. května 1985[36]	10. prosince 1989[12] (abdikoval)			zvolen 22. května 1985 oběma komorami Federálního shromáždění[36] v letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ[26] abdikoval po sametové revoluci[38]
9.		Václav Havel (1936–2011)	29. prosince 1989[12]	5. července 1990[39]	2 roky a 204 dní	demokratická federace	zvolen 29. prosince 1989 oběma komorami Federálního shromáždění[39]		nestraník za OF	Marián Čalfa (1989–1992) Jan Stráský (1992)
			5. července 1990[39]	20. července 1992[12] (abdikoval)			zvolen 5. července 1990 oběma komorami Federálního shromáždění[39] abdikoval kvůli chystanému rozdělení Československa[40]

Od poloviny března 1939 do dubna/května 1945, tedy převážně během druhé světové války, která začala v září 1939, Československo neexistovalo. Jeho zbytky, které zůstaly po mnichovské dohodě z roku 1938, byly rozděleny na Protektorát Čechy a Morava, jenž byl autonomní součástí Německa, a samostatnou Slovenskou republiku. Několik dní v březnu 1939 existovala i samostatná republika Karpatská Ukrajina, která byla ihned zabrána Maďarskem.

Emil Hácha se z pozice československého prezidenta stal v roce 1939 státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava automaticky po vydání Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava; nebyl jím zvolen, ani pověřen, ale potřeboval „důvěru Vůdce a říšského kancléře“, tj. Adolfa Hitlera.^[41][42] Jozef Tiso byl prezidentem Slovenské republiky zvolen v roce 1939 slovenským parlamentem na základě slovenské ústavy z téhož roku, která uváděla, že funkční období trvá sedm let a nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát po sobě.^[43] Augustin Vološin byl v roce 1939 na zasedání karpatoukrajinského parlamentu zvolen prezidentem Karpatské Ukrajiny.^[44]

Útvar	Titul	Portrét	Jméno (narození–úmrtí)	Působení v úřadu			Podrobnosti	Strana		Předseda vlády
				Nástup	Odchod	Délka
Protektorát Čechy a Morava	státní prezident		Emil Hácha (1872–1945)	16. března 1939[45]	8. května 1945[46]	6 let a 53 dní	vrcholný představitel autonomní správy s minimem reálné moci, nikdy nebyl ani formálně pověřen do funkce[41] ke dni 8. května 1945 podepsalo Německo kapitulaci a došlo tak k zániku protektorátu[46]		NS	Rudolf Beran (1939) Alois Eliáš (1939–1941) Jaroslav Krejčí (1942–1945) Richard Bienert (1945)
Slovenská republika	prezident		Jozef Tiso (1887–1947)	26. října 1939[47][48]	8. května 1945[49]	5 let a 194 dní	zvolen 26. října 1939 Sněmem Slovenské republiky[47] od 3. dubna 1945 v exilu; ke dni 8. května 1945 podepsalo Slovensko kapitulaci[49]		HSĽS-SSNJ	Vojtech Tuka (1939–1944) Štefan Tiso (1944–1945)
Karpatská Ukrajina	prezident		Augustin Vološin (1874–1945)	15. března 1939[44]	18. března 1939[50]	3 dny	zvolen 15. března 1939 Sněmem Karpatské Ukrajiny[44] od 16./17. března 1939 v exilu,[51] dne 18. března 1939 bylo dokončeno obsazení Karpatské Ukrajiny Maďarskem[50]		Kř.-lid. str. Podk. Rusi	Július Révay (1939)

Následující graf ukazuje prezidenty podle věku, doba jejich působení v úřadu prezidenta je označena modře. Světle modrou je vyznačen prezident v exilu a fialově státní prezident Protektorátu Čechy a Morava.

• NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 116. 
• PEČINKA, Bohumil (ed.). Všichni naši prezidenti. Reflex speciál. Jaro 2008, s. 87. ISSN 0862-6634. 
• RYANTOVÁ, Marie, a kol. Českoslovenští prezidenti. Praha a Litomyšl: Paseka, 2016. 344 s. ISBN 978-80-7432-500-7. 

• Volba prezidenta Československa
• Seznam prvních dam Československa
• Seznam premiérů Československa
• Seznam vlád Československa
• Seznam představitelů českého státu
• Seznam prezidentů České republiky
• Seznam prezidentů Slovenska
• Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prezidenti Československa na Wikimedia Commons
• Prezidenti v minulosti, hrad.cz