Seznam prezidentů Československa
Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky. V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo.
Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava. K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka). Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše. V roce 1960 byl přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů. Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960. Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb. V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta zvoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.
V roce 1940 vznikla v Londýně za druhé světové války exilová československá vláda a Edvard Beneš byl až do roku 1945 uznáván mocnostmi jako československý prezident v exilu.
Volba československých prezidentů probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, které v roce 1918 bylo značně živelné (aklamace).
V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.
- Prezidentské standarty z let 1918–1992
-
Standarta z let
1918–1939 a 1945–1960
-
Protektorátní standarta z let
1939–1945
-
Slovenská standarta z let
1939–1945
-
Standarta z let 1960–1990
-
Standarta z let 1990–1992
Chronologický přehled
Prezidenti Československa
Prezidenti státních útvarů v letech 1939–1945
Od poloviny března 1939 do dubna/května 1945, tedy převážně během druhé světové války, která začala v září 1939, Československo neexistovalo. Jeho zbytky, které zůstaly po mnichovské dohodě z roku 1938, byly rozděleny na Protektorát Čechy a Morava, jenž byl autonomní součástí Německa, a samostatnou Slovenskou republiku. Několik dní v březnu 1939 existovala i samostatná republika Karpatská Ukrajina, která byla ihned zabrána Maďarskem.
Emil Hácha se z pozice československého prezidenta stal v roce 1939 státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava automaticky po vydání Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava; nebyl jím zvolen, ani pověřen, ale potřeboval „důvěru Vůdce a říšského kancléře“, tj. Adolfa Hitlera. Jozef Tiso byl prezidentem Slovenské republiky zvolen v roce 1939 slovenským parlamentem na základě slovenské ústavy z téhož roku, která uváděla, že funkční období trvá sedm let a nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát po sobě. Augustin Vološin byl v roce 1939 na zasedání karpatoukrajinského parlamentu zvolen prezidentem Karpatské Ukrajiny.
Časová osa
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě, § 7Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky, Hlava třetíDostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, Kapitola třetíDostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, Hlava čtvrtáDostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, Hlava čtvrtáDostupné online.
- ↑ POLAKOVIČ, Pavel. Vývoj českého a československého konstitucionalismu po roce 1989. Zlín, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 19–20. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 161/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ČL. IDostupné online.
- ↑ JANUŠ, Jan. Prezidentské volby v historii československého státu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta – Katedra ústavního práva. Vedoucí práce Ján Gronský. s. 80. Dostupné online.
- ↑ Ústavní zákon č. 158/1990 Sb., kterým se doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 161/1989 Sb., ČL. IDostupné online.
- ↑ a b c d ČERNÝ, Ondřej. 1920. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 6–8.
- ↑ a b LUSTIGOVÁ, Martina. „Masaryk bude prezidentem. Nazdar!“. ČT24 . 2013-01-23 . Dostupné online.
- ↑ a b c ČERNÝ, Ondřej. 1927. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ a b c ČERNÝ, Ondřej. 1934. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02.
- ↑ mld. Před 80 lety rezignoval prezident Masaryk. Byl těžce nemocný, slábl a zapomínal slova. ČT24 . 2015-12-14 . Dostupné online.
- ↑ a b JANEČKOVÁ, Bronislava. Volba a prezidentský slib Edvarda Beneše roku 1935. Rozhlas.cz . 2010-11-01 . Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1938. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-24.
- ↑ kat. 15. března 1939 začalo nejtemnější období české historie. ČT24 . 2016-03-15 . Dostupné online.
- ↑ a b Československý národní výbor a prozatímní stání zřízení ČSR v emigraci . Vlada.cz, 2006-05-31 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Doba poválečná 1945 - 1948 . Vlada.cz, 2008-12-20 . Dostupné online.
- ↑ HAMOUZOVÁ, Iveta. Edvard Beneš podepsal abdikační listinu. ČT24 . 2008-06-02 . Dostupné online.
- ↑ SKALICKÝ, Jaroslav. Edvard Beneš v prezidentském křesle zažil konec první republiky, exil i úsvit komunistické totality. iROZHLAS . Český rozhlas, 2018-01-17 . Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1948. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-04.
- ↑ a b c d e f RŮŽIČKA, Daniel. Komunistická strana Československa (KSČ): stranické orgány - generální tajemník . Totalita.cz . Dostupné online.
- ↑ BRYNDA, Herbert. Nemoc a smrt Klementa Gottwalda. Radio.cz . 2003-03-30 . Dostupné online.
- ↑ a b c d ČERNÝ, Ondřej. 1957 a 1964. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06.
- ↑ ŽELEZNÝ, Jakub. Jediná opravdová prezidentská volba v době komunismu: 1968. ČT24 . 2018-01-09 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČERNÝ, Ondřej. 1968 a 1973. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
- ↑ ŽELEZNÝ, Jakub. Co nevíte o prezidentech a báli jste se zeptat. ČT24 . 2013-01-25 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ČERNÝ, Ondřej. 1980 a 1985. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1975. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
- ↑ Před svou abdikací jmenoval Husák první vládu s nekomunistickou většinou. ČT24 . 2009-12-10 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ a b 1990. Web ČT24 . 2010-07-04 . Dostupné online.
- ↑ a b ČERNÝ, Ondřej. 1989 a 1990. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-14.
- ↑ ČERNÝ, Ondřej. 1992 a 1993. Rozhlas.cz . 2008-02-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-27.
- ↑ a b ŠAFR, Jakub. Emil Hácha tzv. státním prezidentem Protektorátu Böhmen und Mähren. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů – Katedra politologie. Vedoucí práce Jan Rataj. s. 8–9. Dostupné online.
- ↑ Výnos č. 75/1939 Sb., o Protektorátu Čechy a Morava, Čl. 4Dostupné online.
- ↑ Ústavný zákon č. 185/1939 Sl. z., o ústave Slovenskej republiky, Hlava tretiaDostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c POP, Ivan. Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - VOLOŠIN Augustin . Rusyn.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-11.
- ↑ Emil Hácha – pro většinu lidí zrádce a pronacistický aktivista. ČT24 . 2010-06-27 . Dostupné online.
- ↑ a b Kapitulace Německa byla podepsána hned dvakrát. ČT24 . 2010-05-07 . Dostupné online.
- ↑ a b KÁRPÁTY, Vojtech. Organizačno-bezpečnostné přípravy a opatrenia počas voľby prezidenta prvej Slovenskej republiky. Pamäť národa. 2014, čís. 4, s. 3–18. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Snem Slovenskej republiky 1939, 1. volebné obdobie. 2. zasedanie. Tesnopisecká zpráva o 12. zasadnutí snemu Slovenskej republiky v Bratislave vo štvrtok 26. októbra 1939. . Psp.cz . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b JANCURA, Vladimír. Kto vlastne kapituloval v Kremsmünsteri. Pravda . 2017-05-08 . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b "Карпатская Украина" 1938-1939 гг. . Hrono.info . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Vyhlášení nezávislosti Karpatské Ukrajiny 14. 3. 1939 - 79 let . Fronta.cz . Dostupné online.
Literatura
Související články
Externí odkazy
Portály:
Politika |
Česko