V dnešní době se Sexta (hudba) stalo tématem velkého významu v různých oblastech. Význam Sexta (hudba) roste díky jeho dopadu na společnost, ekonomiku, vědu, technologii, politiku a kulturu. Od historického přístupu až po jeho relevanci dnes byl Sexta (hudba) předmětem zájmu a analýz odborníků z různých oborů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sexta (hudba) a jeho vliv v dnešním světě, stejně jako možné důsledky a výzvy, kterým tento neustále se vyvíjející fenomén čelí.
Sexta (z lat. sextus – šestý) je hudební interval mezi prvním a šestým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje buď osm půltónů (malá sexta) nebo devět půltónů (velká sexta). Obě sexty se od konce středověku považují za konsonantní intervaly.
Malá sexta | |
---|---|
Doplňkový interval | velká tercie |
Velikost | |
Půltóny | 8 |
Čistý interval | 8:5 |
Centy | |
Rovnoměrně temp. lad. | 800 |
Čisté ladění | 814 |
V čistém ladění má malá sexta hodnotu 8:5 (přibližně 814 centů).
V pythagorejském ladění má hodnotu 128:81, v tomto ladění tedy zní dosti disonantně.
Ve středotónovém ladění se místo malé sexty používá zvětšená kvinta, což s sebou přináší problém tzv. vlčích intervalů.
V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 22/3:1 (přesně 800 centů), je tedy o něco užší než v čistém ladění.
Velká sexta | |
---|---|
Doplňkový interval | malá tercie |
Velikost | |
Půltóny | 9 |
Čistý interval | 5:3 |
Centy | |
Rovnoměrně temp. lad. | 900 |
Čisté ladění | 884 |
V čistém ladění má velká sexta hodnotu 5:3 (přibližně 884 centů).
V pythagorejském ladění má hodnotu 27:16, stejně jako malá sexta tedy v tomto ladění zní dosti disonantně.
Ve středotónovém ladění má hodnotu
V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 23/4:1 (přesně 900 centů), je tedy o něco širší než v čistém ladění.