Kvinta (hudba)
V dnešním světě se Kvinta (hudba) stal relevantním a zajímavým tématem pro široké spektrum lidí. Ať už se jedná o veřejnou osobnost, koncept nebo historickou událost, Kvinta (hudba) podnítí zájem a zvědavost mnohých. V průběhu historie hrál Kvinta (hudba) klíčovou roli při formování společností a utváření kultury a tradic. V tomto článku prozkoumáme význam a důležitost Kvinta (hudba) do hloubky a nabídneme podrobný a zasvěcený pohled, který toto fascinující téma osvětlí.
| Kvinta | |
|---|---|
| Doplňkový interval | kvarta |
| Velikost | |
| Půltóny | 7 |
| Čistý interval | 3:2 |
| Centy | |
| Rovnoměrně temp. lad. | 700 |
| Čisté ladění | 702 |
Kvinta (z lat. quintus – pátý) je hudební interval mezi prvním a pátým tónem diatonické stupnice.
Čistá kvinta
V rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje sedm půltónů. Po primě a oktávě je kvinta třetí nejkonsonantnější interval. Kvůli své konsonantnosti je nezbytná pro stavbu naprosté většiny akordů.
V čistém a pythagorejském ladění má kvinta hodnotu 3:2 (přibližně 702 centů).
Ve středotónovém ladění má kvinta hodnotu
V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 27/12:1 (přesně 700 centů), je tedy prakticky k nerozeznání od čisté kvinty.
V kvintách se ladí struny houslí, violy, violoncella i některých dalších strunných nástrojů.
"Navrstvením" (dvanácti) čistých kvint na sebe vznikne kvintový kruh.
Zmenšená kvinta
Zmenšením intervalu čisté kvinty o půltón vzniká disonantní interval zmenšená kvinta, která se označuje též jako tzv. tritón, protože je tvořena třemi celými tóny. V době klasicismu se kvůli jeho disonanci tomuto intervalu říkalo také "diavolo in musica" (ďábel v hudbě).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kvinta na Wikimedia Commons
