Rostovská oblast
Tento článek se bude věnovat tématu Rostovská oblast, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Rostovská oblast je téma, které zaujalo pozornost akademiků, odborníků a společnosti obecně díky své aktuálnosti a dopadu v dnešní době. V průběhu let se Rostovská oblast stal předmětem studií, výzkumu a analýz, které vrhly světlo na jeho implikace a důsledky v různých aspektech každodenního života. V tomto smyslu je záměrem důkladně prozkoumat význam, původ, dopad a možná řešení související s Rostovská oblast s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma.
| Rostovská oblast Ростовская область Rostovskaja oblasť | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Rostov na Donu |
| Souřadnice | 47°52′ s. š., 41°11′ v. d. |
| Rozloha | 101 800 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 4 137 335 (2025) |
| Hustota zalidnění | 40,6 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové |
| Náboženství | pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 43 rajónů, 23 měst |
| Vznik | 13. září 1937 |
| Gubernátor | Jurij Sljusar |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-ROS |
| Telefonní předvolba | 863 |
| Označení vozidel | 61 a 161 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rostovská oblast (rusky Ростовская о́бласть) je jednou z oblastí Ruské federace. Rozprostírá se na jihu evropské části země (v Jižním federálním okruhu) na dolním toku řeky Don a jeho ústí do Azovského moře.
Historie
Rostovská oblast vznikla 13. září 1937.
Oblastní symboly
Vlajka
Vlajka Rostovské oblasti je tvořena listem, o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy – modrým, žlutým a červeným. Tradiční donská trikolora je doplněna při žerdi svislým, bílým pruhem, jehož šířka je rovna 1/5 délky vlajky.[2]
Geografie
Rostovská oblast sousedí s Voroněžskou oblastí na severu, s Volgogradskou oblastí na východě a s Krasnodarským a Stavropolským krajem na jihu. Na západě hraničí s Ukrajinou; západní část Rostovské oblasti společně s východními oblastmi Ukrajiny tvoří průmyslový region zvaný Donbas. Do oblasti zasahuje Taganrožský záliv Azovského moře.
Největší řekou je Don, na němž byla zbudována Cimljanská přehradní nádrž. Pravým přítokem Donu je Severní Doněc, levým Západní Manyč, který vytéká ze slaného a bažinatého jezera Manyč-Gudilo. Rostovská oblast je převážně rovinatá.
Obyvatelstvo
Počtem obyvatel (4 303 500) se Rostovská oblast řadí na 6. místo v Rusku. Výsledky sčítání v roce 2002 uvádí 89 % Rusů, 2,7 % Ukrajinců, 2,5 % Arménů, 0,6 % Bělorusů, 0,6 % Turků; celkem 157 etnických skupin.
| Město | Ruský název | Obyvatelstvo (k 1. 1. 2005) |
|---|---|---|
| Rostov na Donu | Ростов-на-Дону | 1.057.958 |
| Taganrog | Таганрог | 272.953 |
| Šachty | Шахты | 249.110 |
| Novočerkassk | Новочеркасск | 180.808 |
| Volgodonsk | Волгодонск | 171.370 |
| Novošachtinsk | Новошахтинск | 116.191 |
| Batajsk | Батайск | 104.832 |
| Kamensk-Šachtinskij | Каменск-Шахтинский | 96.625 |
| Azov | Азов | 82.573 |
| Gukovo | Гуково | 69.161 |
| Salsk | Сальск | 61.268 |
| Doněck | Донецк | 52.075 |
| Bělaja Kalitva | Белая Калитва | 46.172 |
| Krasnyj Sulin | Красный Сулин | 43.380 |
| Millerovo | Миллерово | 37.973 |
| Aksaj | Аксай | 37.249 |
| Morozovsk | Морозовск | 28.817 |
| Zernograd | Зерноград | 28.218 |
| Zverevo | Зверево | 24.569 |
| Semikarakorsk | Семикаракорск | 23.278 |
| Proletarsk | Пролетарск | 19.436 |
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ Vlajka Rostovské oblasti na Flags of the World
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rostovská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stránky o oblasti na spektr.info
- Turistická mapka oblasti
