Rjazaň

V dnešním světě se Rjazaň stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ať už jsou to jeho působivé úspěchy, kontroverzní činy nebo historický význam, Rjazaň upoutal pozornost veřejnosti různými způsoby. V průběhu let byl Rjazaň předmětem intenzivního zkoumání a studií, což odborníkům a nadšencům umožnilo prozkoumat jeho mnoho aspektů a dimenzí. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Rjazaň, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopady na dnešní společnost. Prostřednictvím podrobné a komplexní analýzy odhalíme důležitost a dopad Rjazaň v našem každodenním životě a ve světě obecně.

Rjazaň
Рязань
Rjazaňský hrad od Oky
Rjazaňský hrad od Oky
Rjazaň – znak
znak
Rjazaň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška130 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhCentrální
OblastRjazaňská
Rjazaň na mapě
Rjazaňská oblast na mapě Ruska
Rjazaň
Rjazaň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha224 km²
Počet obyvatel519 315 (2025)[2]
Hustota zalidnění2 318,4 obyv./km²
Správa
Vznik1095
Oficiální webwww.admrzn.ru
Telefonní předvolba(+7)4912
PSČ390000–390048
Označení vozidel62
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rjazaň (rusky Ряза́нь) je starobylé město uprostřed evropské části Ruské federace, při řece Oka 196 km jihovýchodně od Moskvy. Rjazaň, do roku 1778 zvaná Perejaslavl-Rjazanskij. Je správním střediskem Rjazaňské oblasti. Žije zde přibližně 519 tisíc[2] obyvatel.

Na severozápadním okraji města se nachází letecká základna Ďagilevo.

Historie

Počátky města se datují do roku 1095, kdy ruští osadníci, pravděpodobně na popud černigovského knížete Jaroslava Svjatoslaviče († 1129), přišli do oblasti, obývané dříve mordvinskými kmeny a založili v místech, kde se stékají říčky Trubež a Lybeď před ústím do Oky, hradiště, zvané Perejaslavl-Rjazanskij (Переяславль-Рязанский). Od poloviny 12. století existovalo už samostatné Rjazaňské knížectví; jeho sídlem však bylo hradiště Rjazaň, dnešní Staraja Rjazaň (Старая Рязань), ležící u Spasska, 50 km jihovýchodně od města nynějšího. V roce 1198 se Rjazaň stala sídlem pravoslavného biskupství.

Rjazaň byla prvním z ruských měst, kde se objevili Batuchanovi Mongolové a po šestidenním krvavém boji byla 21. prosince 1237 dobyta a její obyvatelstvo zcela vyhlazeno.[3] Město sice brzy obnovili, ale původní nádhery a významu už nedosáhlo; biskupství a posléze i knížecí dvůr se přesunuly do Perejaslavle Rjazaňské, kudy procházela důležitá obchodní cesta. Stará Rjazaň postupně zpustla. Největšího významu dosáhlo rjazaňské knížectví ve druhé polovině 14. století za vlády knížete Olega Ivanoviče, kdy na čas konkurovalo sousednímu knížectví moskevskému. Za Olegových nástupců se rjazaňská země postupně dostala pod moskevský vliv a její samostatnost definitivně skončila roku 1521 dosazením moskevského místodržícího do Perejaslavle. Roku 1778 došlo k přejmenování Perejaslavlu na Rjazaň a zřízení Rjazaňské gubernie. V roce 1918 došlo ke zřízení první vysoké školy; ve městě se nachází Vysoká škola výsadkových vojsk Ruské federace. 26. září 1937 byla ustavena Rjazaňská oblast.

Ekonomika

V Rjazani provozuje firma Rosněfť ropnou rafinerii, která je podle agentury Reuters sedmou největší v Rusku. Její roční výroba představuje 8 % ruské produkce leteckého paliva, 6,4 % benzínu, 4,1 % nafty a 7,7 % topného oleje. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podnikly 13. března 2024 ukrajinské bezpilotní letouny úspěšný nálet na rafinerii. [4] Útok a následný požár rafinerie, která ročně zpracuje asi 12,7 milionu tun ropy, potvrdil rjazaňský gubernátor Pavel Malkov.[5]

Partnerská města

Osobnosti města

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky) 
  2. a b Оценка численности постоянного населения по муниципальным образованиям Рязанской области на 1 января 2025 года и в среднем за 2024 год. Federální služba státní statistiky. 9. dubna 2025. Dostupné online. .
  3. KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Vpád mongolských Tatarů na Rus, s. 11. 
  4. Ukrainian drones damage Russian oil refineries in second day of attacks. Reuters . Reuters, 2024-03-13 . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ČTK. Ukrajina při zřejmě největším dronovém útoku od začátku otevřené ruské invaze poničila nepříteli rafinerie. ČT24 . Česká televize, 2024-03-13 . Dostupné online. 

Externí odkazy