V tomto článku přistoupíme k tématu Omská oblast z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout úplný a podrobný pohled na tuto záležitost. Prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase, jeho význam dnes a možné důsledky pro budoucnost. Ponoříme se do jeho dopadu v různých oblastech, od vědy po populární kulturu, včetně politiky a ekonomiky. Kromě toho budeme analyzovat názory odborníků a zkušenosti lidí související s Omská oblast, abychom osvětlili jeho mnohé aspekty a méně známé aspekty. Nakonec bude tento článek kompletním průvodcem pro ty, kteří mají zájem důkladně porozumět Omská oblast a všem jeho důsledkům.
Omská oblast О́мская о́бласть | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Omsk |
Souřadnice | 56°13′ s. š., 73°16′ v. d. |
Rozloha | 139 700 km² |
Časové pásmo | UTC+6[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 805 806 (2025) |
Hustota zalidnění | 12,9 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové, Kazaši, Ukrajinci, Němci aj. |
Náboženství | 36 % pravoslaví, 4 % ostatní křesťanství, 3 % islám, 1 % tradiční, rodnověří a inglismus |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 32 rajónů, 6 měst |
Vznik | 7. prosince 1934 |
Gubernátor | Viktor Nazarov |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-OMS |
Označení vozidel | 55 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Omská oblast (rusky О́мская о́бласть, Omskaja oblasť) je federální subjekt Ruské federace (oblast). Nachází se v jihozápadní části Sibiře. Rozloha oblasti je 139 700 km², žije zde přibližně 1,81 milionu[2] obyvatel, z čehož 1,1 milionu žije v hlavním městě Omsku.
Omská oblast byla vytvořena 7. února 1934.
Vlajka Omské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy – červeným, bílým a červeným. Uprostřed bílého pruhu je ještě jeden, modrý, vlnitý svislý pruh (kůl) široký 1/3 šířky bílého pruhu.[3]
Omská oblast sousedí na jihu s Kazachstánem, na severozápadě s Ťumeňskou oblastí a na východě s Novosibirskou a Tomskou oblastí. Území je dlouhé cca 600 km ze severu na jih a 300 km z východu na západ. Největším vodním tokem je řeka Irtyš.
Klima je kontinentální , s velmi chladnými zimami a teplými léty. Průměrná teplota v lednu je −19 °C, v červnu pak 19 °C s výkyvy až do −35 °C, respektive +35 °C. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 300–400 mm za rok.
Při sčítání lidu 2002 bylo národnostní rozložení následující: Rusové (83,47 %); Kazaši (3,93 %); Ukrajinci (3,74 %); Němci (3,67 %); Tataři (2,30 %); Bělorusové (0,44 %); Arméni (0,32 %); Azerové 0,20 %); Čuvaši (0,20 %); Estonci (0,15 %); Poláci (0,14 %); Židé (0,12 %); Romové (0,11 %) a Lotyši (0,11 %). Další skupiny pak měly méně než 2000 členů, 0,16 % respondentů odmítlo uvést svou národnost.