Dnes je Přímořský kraj tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří se s tématem teprve seznamují, Přímořský kraj dokázal upoutat pozornost různorodého a rostoucího publika. Abychom se hlouběji ponořili do jeho významu a rozsahu, v tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a příspěvky, které Přímořský kraj nabízí, s cílem poskytnout kompletní a obohacující analýzu. Stejně tak budeme zkoumat implikace a praktické aplikace Přímořský kraj v různých oblastech a zdůrazníme jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.
Přímořský kraj Приморский край | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Hlavní město | Vladivostok |
Souřadnice | 45°20′ s. š., 134°40′ v. d. |
Rozloha | 164 700[1] km² |
Časové pásmo | UTC+11[2] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 799 659 (2025) |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové 92,5 %, Ukrajinci 2,8 %, Korejci 1,0 %, Tataři a další[3] |
Náboženství | 28 % pravoslaví, 7 % ostatní křesťanství, 1 % tradiční a rodnověří |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Druh celku | kraj |
Podřízené celky | 22 rajónů, 12 městských okruhů |
Vznik | 20. října 1938 |
gubernátor | Oleg Kožemjako |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-PRI |
Označení vozidel | 25 a 125 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přímořský kraj (rusky Примо́рский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Japonského moře. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu. Hlavní městem je Vladivostok, který je největším městem ruského dálného východu. V kraji žilo k roku 2010 1 956 497 obyvatel.
Přímořský kraj vznikl 18. října 1938 rozdělením Dálněvýchodního kraje.
Vlajka Přímořského kraje je tvořená listem o poměru stran 2:3 s bílým, šikmým pruhem (břevnem, podél diagonály), které vlajku rozděluje na levý, horní, červený a pravý, dolní, světle modrý roh. V horním rohu u žerdi je zlatý, černě pruhovaný tygr ussurijský, kráčející heraldicky doprava (k žerdi).[4]
Kraj sousedí na severu s Chabarovským krajem, na západě s Čínou a na jihu se Severní Koreou. Ke kraji patří i některé ostrovy.
Přímořským krajem prochází pohoří Sichote Aliň, které pokračuje do Chabarovského kraje. Nejvýznamnější řekou je Ussuri, která zde pramení a na svém středním toku tvoří na západě hranici s Čínou. Ussuri protéká rozsáhlým údolím, ve kterém se vyskytují četné ostrovy oddělené říčními rameny, pouze na menší části toku má údolí strmé břehy. Do Ussuri odtéká většina řek Přímořského kraje.
Kraj se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.
Tabulka níže uvádí největší sídla v Přímořském kraji (bez aglomerace) podle sčítání v r. 2010[5] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.
Sídlo | Počet obyvatel |
---|---|
Vladivostok | 592 069▼ |
Nachodka | 159 695▼ |
Ussurijsk | 157 946▼ |
Arťom | 102 636▼ |
Arseňjev | 56 742▼ |
Převažuje průmysl loďařský, chemický (zejména zpracování ropy), rybný, letecký (vojenská letadla), hutnictví olova. Vladivostok je nejdůležitějším finančním centrem ruského východu.
Krajem prochází Transsibiřská magistrála a také železniční trať do Severní Koreje. Námořní přístavy v Přímořském kraji mají mimořádný celostátní význam, jde především o moderní kontejnerové přístavy ve Vladivostoku a v Nachodce (Vostočnyj) a dále o ropný terminál tamtéž. Ve Vladivostoku je mezinárodní letiště, které má spojení s městy v Číně, Severní Koreji, Jižní Koreji, Japonsku a dále s vnitrostátními letišti.
Původními obyvateli přímořského kraje byli Udegejci, Nanajci, Nivchové, Oročové, Ulčové, Orokové a Mandžunové.
Obyvatel v přímořském kraji ubývá. V roce 2010 jich bylo 1 956 497, takže méně než roku 2002, kdy jich bylo 2 071 210. V roce 1989 jich bylo 2 258 391.
Vzhledem ke geografické poloze se zde kromě Rusů vyskytují Korejci, povolžští Němci, Burjati, Nanajci, Japonci, Číňané a Oročové, žije zde i mnoho národností z ostatních zemí bývalého SSSR. Původními obyvateli jsou Udegejci, hlavně jejich podskupina zvaná Tazové.
Údaje jsou z roku 2010. Je i uvedeno, kolik procent daná národnost tvoří[6].
Podle průzkumu z roku 2012 se v přímořském kraji hlásilo 26,6 % obyvatel k ruské ortodoxní církvi, 6 % k nezařazenému křesťanství, 1 % k ostatním pravoslavným církvím a 1 % k rodnověří nebo k tradičním sibiřským náboženstvím. Ateistů je 35 %, lidí co věří ve vyšší moc a nehlásí se k žádnému náboženství (tzv. bez vyznání) je 24 % a ostatních je 6,4 %.[7]