Prosper Antonín Berchtold z Uherčic

V dnešním světě zůstává Prosper Antonín Berchtold z Uherčic tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Jeho význam přesahuje hranice a generace a jeho dopad je pociťován v různých sférách společnosti. Od svého vzniku až po současnost je Prosper Antonín Berchtold z Uherčic předmětem debat, analýz a úvah a neustále vytváří nové pohledy a přístupy k jeho významu a vlivu. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Prosper Antonín Berchtold z Uherčic, prozkoumáme jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Prostřednictvím podrobné analýzy a kritického pohledu se budeme snažit proniknout hlouběji do významu Prosper Antonín Berchtold z Uherčic a jeho dopadu na naše životy a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní pochopit jeho důležitost v dnešním světě.

Prosper Antonín Berchtold z Uherčic
Rodné jménoProsper Nepomuk Eugen Raphael Antonín Berchtold z Uherčic
Jiná jménaProsper Anton Graf Berchtold, Freiherr von und zu Ungarschitz
Narození20. listopadu 1720
Znojmo
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí27. dubna 1807 (ve věku 86 let)
Tučapy (okres Tábor)
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníTučapy
Povolánídůlní rada
DětiKarel Gustav Berchtold z Uherčic
Leopold I. Berchtold
Bedřich Všemír von Berchtold
RodičeFrantišek Antonín Berchtold, Marie Ester Alžběta, hraběnka ze Sinzendorf –Ernstbrunnu.
RodBerchtoldové z Uherčic
PříbuzníProsper Karel Berchtold z Uherčic, Antonín Jan Berchtold z Uherčic a Vincencie Berchtoldová z Uherčic (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prosper Antonín Berchtold z Uherčic, křtěný Prosper Nepomuk Eugen Raphael Antonín, někdy uváděný také jako Prosper Anton Graf Berchtold, Freiherr von und zu Ungarschitz (20. listopadu 1720 Znojmo – 27. dubna 1807 Tučapy u Soběslavi[1]) byl příslušník rodu Berchtoldů z Uherčic, c. k. podplukovník (Oberstleutnant) a později c. k. důlní rada (Bergrath).[2][3][4]

Život

Byl synem Františka Antonína Berchtolda († 1722) a Marie Ester Alžběty, hraběnky ze Sinzendorf-Ernstbrunnu.[4] V roce 1740 dělal doprovod novému císařskému velvyslanci u sultána Osmanské říše Mahmuda I. Jeho cestovní deník je zajímavým dokladem o tehdejší době.[3] V roce 1752 koupil zámek ve Stráži nad Nežárkou. Vlastnil panství Želetice, které 31. prosince 1755 prodal za 150 000 rýnských zlatých své matce, která se mezitím stala hraběnkou Walldorfovou.[4][5] V roce 1762 obnovil dolování v Libníči a Jelmu. Od knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu dostal odstupné 4 500 zlatých za to, že zastavil těžbu v místech, kde hrozila ztráta léčivého pramene.[6] V roce 1784 koupil ve dražbě panství Neznašov. Jan Bartuška uvádí, že: „Svým poddaným prodal jejich grunty.“[7] V Neznašově nechal postavit empírový zámek s kaplí sv. Jana Nepomuckého a s rozsáhlým parkem. V roce 1800 předal svému mladšímu synovi Neznašov[7] a koupil Tučapy, kde dne 27. dubna 1807 umřel a kde byl 30. dubna také pochován.[1] Někteří potomci byli pochováni v kryptě kostela Nejsvětější Trojice v Neznašově, kde je na vnějším zdi kostela náhrobní deska rodu Berchtoldů, na které je uvedeno jméno Prospera Karla (1807–1866) a jeho dvou synů Bohuslava (1841–1884) a Otakara (1845–1886).[8]

Rodina

Byl třikrát ženat. Měl 22 manželských dětí a 7 dětí nemanželských.[9] Dva synové byli známí cestovatelé, a to

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika zemřelých 1801–1837, rok 1807, Tučapy, kniha 15, pag. 134 . Státní oblastní archiv v Třeboni . Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ JČVK. Berchtold z Uherčic, Prosper Antonín, 1720-1807. katalog.cbvk.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Vintrová, Lenka. Prosper Antonín Berchtold a jeho cestovní deník z roku 1740. In: Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750). Biogramy vybraných šlechticů a edice typických pramenů / Pardubice : Univerzita Pardubice, 2007 s. 91-105.
  4. ↑ a b c Životopisy. hrobka.kapucini.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Informace o obci - Oficiální stránky obce Želetice. www.obeczeletice.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ Libnič a okolí. : Nakladatelství Jelmo, 1995. S. 28–29. Lektor Karel Pletzer. 
  7. ↑ a b BARTUŠKA, Jan. Temelín v proměnách času. : 421 stran s. ISBN 978-80-270-8411-1, ISBN 80-270-8411-3. OCLC 1245648040 S. 43. 
  8. ↑ SUDOVÁ, Martina. Týn nad Vltavou. České Budějovice: Okresní úřad České Budějovice 94 s. s. ISBN 80-238-5528-X, ISBN 978-80-238-5528-9. OCLC 85011780 S. 39. 
  9. ↑ BACHANOVÁ, Jitka. Zápisky z cest hraběte Leopolda Berchtolda 1780 - 1797 . Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta, Katedra historie, 2010 . Bakalářká práce. Dostupné online. 
  10. ↑ ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Katalog epigrafických a heraldických památek na území katastru městyse Buchlovice . Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra historie, 2015 . Bakalářská práce. Dostupné online. 

Externí odkazy