Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic. Ať už tomu dáme jakýkoli přístup, Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic vždy v lidstvu vzbuzoval zájem a zvědavost. Ať už jako předmět studia, jako historická postava nebo jako inspirace pro kreativitu, Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic zanechal svou stopu ve světě nepředstavitelnými způsoby. V průběhu historie byla předmětem debat, analýz a obdivu a byla považována za referenční bod v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic a pokusíme se osvětlit jeho důležitost a dopad na různé aspekty lidského života.
Bedřich Karel Eugen Všemír hrabě Berchtold z Uherčic | |
---|---|
![]() Bedřich Všemír von Berchtold | |
Narození | 25. října 1781 Stráž nad Nežárkou ![]() |
Úmrtí | 3. dubna 1876 (ve věku 94 let) Buchlovice ![]() |
Bydliště | Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | botanik, pteridolog, bryolog, lékař a cestovatel |
Rodiče | Prosper Antonín Berchtold z Uherčic |
Rod | Berchtoldové z Uherčic |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bedřich Karel Eugen Všemír hrabě Berchtold z Uherčic (německy Friedrich Graf Berchtold, Freiherr von Ungarschitz, 25. října 1781 Stráž nad Nežárkou[1] – 3. dubna 1876 Buchlovice[2]) byl český lékař a botanik.[3]
Jeho otcem byl Prosper hrabě Berchtold (1720–1807), matkou byla Anna Marie Weiser[4](oddáni roku 1779 v Žeravicích).[5] Pradědem byl Ignaz Anton von Weiser a prababičkou Martha Teresia Brentano.[zdroj?]
Po promoci v roce 1804 nadále působil na lékařské fakultě v Praze. Vedle vykonávaní lékařské praxe se intenzivně věnoval přírodopisu a botanice. V letech 1820–1835 vydal společně s Janem S. Preslem základní dílo české botanické literatury, O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář.[6] V letech 1834 až 1842 procestoval většinu evropských států, severní Afriku, Malou Asii a ještě v roce 1846 Brazílii. Byl přesvědčeným vlastencem (na důkaz toho používal obrozenecké jméno Všemír) a národním buditelem.
Od roku 1836 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, která roku 1841 vydala jeho spis Die Geschichte von Kartoffeln.[6]
Spolu se svým nevlastním bratrem Leopoldem von Berchtoldem se podíleli na založení Národního muzea. Jejich společné sbírky je možné dodnes vidět i na hradě Buchlově.
Zemřel v roce 1876 na buchlovickém zámku a v roce 1895 byl podle svého přání pochován na hřbitově v Buchlovicích mezi prostými lidmi.