Petr Minařík

V dnešním světě je Petr Minařík stále důležitější. Ať už v oblasti politiky, technologie, kultury nebo jakékoli jiné, Petr Minařík se stal tématem neustálého zájmu a debat. S pokrokem globalizace a propojením společností Petr Minařík významně ovlivnil způsob, jakým se lidé navzájem chovají a vnímají svět kolem sebe. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Petr Minařík na různé aspekty společnosti a analyzujeme jeho vliv a důsledky dnes.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Petr Minařík
Portrét Petra Minaříka, autor David Konečný {{subst:OP}}
Portrét Petra Minaříka, autor David Konečný {{subst:OP}}
Narození13. října 1975 (49 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární kritik, vydavatel a scenárista
OceněníCena města Brna (2018)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Minařík (* 13. říjen 1975 Brno[1]) je moravský nakladatel, scenárista, kulturní organizátor, novinář a siderodromofil.

Život

Narodil se v Brně. V roce 1995 založil s Pavlem Řehoříkem nakladatelství Větrné mlýny[2]. To se původně zaměřovalo na divadelní literaturu. Postupně ale začalo vydávat také českou a překladovou beletrii a poezii, audio knihy a literární revue Rozrazil[3]. Mezi českými autory v něm vyšla díla například Arnošta Goldflama, Pavla Kohouta, Václava Havla, J. H. Krchovského, Jiřího Kratochvila, Michala Ajvaze a dalších.[4]

Skrze Větrné mlýny založil v roce 2000 festival Měsíc autorského čtení[5]. Ten se koná tradičně v červenci v brněnském Divadle Husa na provázku, kde během každého večera čte jeden český spisovatel a jeden spisovatel z hostující země. Festival se postupně stal největší literární událostí svého druhu ve střední Evropě a rozšířil se do dalších měst v Česku i v zahraničí (Ostrava, Bratislava, Košice, Lvov, Vratislav).

Minařík také dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí[6]. Je autorem nebo spoluautorem scénářů a režisérem k několika dokumentům. Podílel se třeba na snímcích Pupek nebe (2012), Král nic nedělá (2012), Arcibiskup s lidskou tváří (2012) a dalších. Tvůrčí činností a koprodukcí se podílel na cyklech Česko jedna báseň[7] a Čtenářský deník, dále koprodukoval cyklus Evropa jedna báseň, který pohledem českých a slovenských dokumentaristů představil 27 básníků z 27 zemí Evropské unie[8]. Jako součást víkendového týdeníku Týden v regionech Brno uváděl 10 let (2012-2022) vlastní glosovanou rubriku Minaříkův týden[9][10].

Vlastní články publikuje v řadě českým tištěných a internetových periodik, např. Právo, Lidové noviny, Reflex, Host, Ostravan.cz a další.[11]

Je členem programové rady studijního programu Ukrajinská studia na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[12]

Je ženatý. S manželkou, původem běloruskou dramaturgyní, Irinou Minaříkovou má dceru.

Filmografie (výběr)

  • Čtenářský deník (2008), televizní literární cyklus, scénář
  • Autoškola sobě (2010), televizní dokument, scénář a řežie
  • Arcibiskup s lidskou tváří (2012), televizní dokument, scénář a řežie
  • Pupek nebe (2012), televizní dokument, producent
  • Artefakta (2013) televizní diskuzní pořad, režie
  • Bandité pro Baladu (2022), televizní film, producent

Reference

  1. ↑ Nakladatelství Větrné mlýny, Petr Minařík a Pavel Řehořík. Brno . . Dostupné online. 
  2. ↑ Větrné mlýny. Větrné mlýny . . Dostupné online. 
  3. ↑ Edice - Větrné mlýny. Větrné mlýny . . Dostupné online. 
  4. ↑ Větrné mlýny. Větrné mlýny . . Dostupné online. 
  5. ↑ SZABLATURA, Martin. MAČ2023. Měsíc autorského čtení . . Dostupné online. 
  6. ↑ Petr Minařík — Lidé. Česká televize . . Dostupné online. 
  7. ↑ Česko jedna báseň - iVysílání. Česká televize . . Dostupné online. 
  8. ↑ Evropa jedna báseň - iVysílání. Česká televize . . Dostupné online. 
  9. ↑ Minaříkův týden. ČT24 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-16. 
  10. ↑ 25. červen 2022 - Týden v regionech (Brno) . Česká televize. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky hledání pro autora. vufind.ucl.cas.cz . . Dostupné online. 
  12. ↑ Přihlášení do IS MU. muni.islogin.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy