Ota II. Švábský

V tomto článku dále prozkoumáme Ota II. Švábský, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Jak společnost postupuje a vyvíjí se, Ota II. Švábský se stal ústředním bodem, který vyžaduje pozornost a reflexi. Prostřednictvím komplexní a podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty a dimenze Ota II. Švábský, odhalíme jeho význam, dopad a relevanci v dnešním světě. Od jeho historie až po budoucnost se tento článek ponoří do Ota II. Švábský, aby nabídl úplný a obohacující pohled na toto téma, který nenechá nikoho lhostejným.

Ota II. Švábský
Lotrinský falckrabě, švábský vévoda
Portrét
Lotrinský falckrabě
Období1034–1045
PředchůdceEzzo Lotrinský
NástupceJindřich I.
Švábský vévoda
Období1045–1047
PředchůdceJindřich I.
NástupceOta III. Švábský
Narození10. století
Úmrtí7. září 1047
PohřbenBrauweiler Abbey
PotomciRichenza Švábská a Hildegard
OtecEzzo Lotrinský
MatkaMatylda Saská
PříbuzníRichenza Lotrinská, Theofanu z Essenu, Ida z Essenu, Liudolf Lotrinský a Heřman II. Kolínský (sourozenci)
Jindřich Fríský[1], Etelinda z Northeimu[2], Kuno Northeimský, Siegfried III. z Boyneburgu[1], Ida z Northeimu[2], Oda von Werl[1] a Matylda z Northeimu[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ota II. Švábský (okolo 995 – 7. září 1047) byl lotrinský falckrabě v letech 1034–1045 a švábský vévoda od roku 1045 až do své smrti. Pocházel z rodu Ezzonů.

Život

Narodil se jako syn lotrinského falckraběte Ezza a jeho manželky Matyldy Saské, dcery římského císaře Oty II.[3] Byl členem rodu Ezzonů, Otův bratr Heřman se v roce 1036 stal kolínským arcibiskupem. Otova sestra Richenza se roku 1013 vdala za polského krále Měška II. Lamberta.

Když v roce 1034 zemřel Otův otec Ezzo, Ota zdědil jeho hodnost lotrinského falckraběte. Tituly hraběte v Deutzu a rýnském Auelgau převzal po svém bratru Liudolfovi vzhledem k tomu, že zemřel již roku 1031. Také sloužil jako rychtář v opatství Brauweiler poblíž Kolína nad Rýnem, jež založili jeho předci.[4]

Během konfliktu mezi vévodou Gottfriedem III. Lotrinským a římským králem Jindřichem III. Ota II. zůstal věrný Jindřichovi, za což byl odměněn titulem švábského vévody. Na Velikonoce 7. dubna 1045 byl obdarován vévodskou hodností, načež se vzdal titulu lotrinského falckraběte, který byl udělen Otově bratranci Jindřichovi. Též statků Kaiserswerth a Duisburg, jež následně přešly pod vlastnictví Jindřicha III., se Ota musel zříct.[4]

Roku 1047 Ota náhle zemřel na hradě Tomburg zrovna, když se připravoval na tažení proti vojskám Balduina V. Flanderského a Dirka IV. Holandského. Otovy ostatky spočinuly v opatství Brauweiler, smuteční obřad pořádal biskup Bruno, později známý jako papež Lev IX. Otovým nástupcem ve Švábsku se stal Ota III. Schweinfurtský.[4]

Rodina

Ota se oženil s dcerou hraběte Huga IV. z Eguisheimu. Zplodil dceru Richenzu Švábskou, která se nejdříve vdala za hraběte Heřmana z Werlu, poté za Otu II. Northeimského. Další Otova dcera, Hildegarda, si vzala za muže Fridricha z Bürenu, ti měli za syna Fridricha I. Švábského.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto II, Duke of Swabia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ JACKMAN, Donald C. The Konradiner: A Study in Genealogical Methodology. Frankfurt am Main: Klostermann, 1990. 315 s. ISBN 9783465022268. S. 100. 
  4. ↑ a b c Otto II., Herzog von Schwaben. www.deutsche-biographie.de . . Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ STUART, Roderick W. Royalty for Commoners: The Complete Known Lineage of John of Gaunt, Son of Edward III, King of England, and Queen Philippa. Baltimore: Genealogical Publishing Company, 2002. 382 s. ISBN 9780806316871. 

Externí odkazy