V tomto článku prozkoumáme Fridrich I. Švábský a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Fridrich I. Švábský je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí a vyvolalo v dnešní společnosti široký zájem a diskusi. V průběhu historie hrál Fridrich I. Švábský klíčovou roli při definování identit, technologického rozvoje, mezilidských vztahů a dalších základních aspektů lidské zkušenosti. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Fridrich I. Švábský formoval a nadále utváří způsob, jakým ve světě myslíme, cítíme a jednáme. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky Fridrich I. Švábský a jeho význam v neustále se měnícím globálním kontextu.
Fridrich I. Švábský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1050 |
Úmrtí | 21. července 1105 (ve věku 54–55 let) |
Místo pohřbení | Klášter Lorch |
Povolání | vévoda |
Choť | Anežka z Waiblingenu[1][2] |
Děti | Fridrich II. Švábský[1] Konrád III. Štaufský[1] Richilda Štaufská Berta z Bollu Luitgard of Elchingen-Ravenstein[3] Heilika Štaufská |
Rodiče | Friedrich von Büren a Hildegard |
Rod | Štaufové |
Příbuzní | Manegold der Ältere a Otto von Büren (sourozenci) Fridrich I. Barbarossa[1], Konrád Štaufský[1], Judita Štaufská, Judita Klára Švábská a Luitgarda Švábská (vnoučata) |
Funkce | švábský vévoda |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fridrich I. Švábský (okolo 1050 – 1105) byl prvním švábským vévodou, stavebníkem hradu Hohenštauf, od nějž Štaufové získali své rodové jméno a fundátorem benediktinského kláštera Lorch.
Fridrich byl synem Fridricha z Bürenu a Hildegardy ze Schlettstadtu. Jako věrný straník a nejzdatnější ze všech mužů císaře Jindřicha IV. byl o Velikonocích 1079 povýšen na švábského vévodu. Zřejmě v tu dobu byl také v Řezně zasnouben či oženěn s císařovou dcerou Anežkou, která byla v tu dobu ještě nedospělým děvčátkem.[4]
Novopečený vévoda získal roku 1092 soupeře v podobě Bertolda ze Zähringenu, který se taktéž ucházel o vévodství švábské. Postupem doby se Fridrichovi podařilo se Zähringeny a Welfy o sféru vlivu ve Švábsku podělit. Své síly namířil především na severní část Švábska, kde se mu podařilo získat fojtská práva nad říšskými statky ve Weissenburgu a nad biskupstvím ve Špýru. Zadařilo se mu rozšířit rodový majetek i v Alsasku.[5] Zemřel roku 1105 a byl pohřben v rodovém klášteře Lorch, který založil o tři roky dříve.
Předchůdce: Rudolf |
![]() |
Švábský vévoda 1079–1105 |
![]() |
Nástupce: Fridrich II. |