V tomto článku se ponoříme do Měšek II. Lambert, což je dnes velmi důležité téma. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Měšek II. Lambert předmětem diskusí a studií odborníků z různých oborů. V průběhu let se Měšek II. Lambert ukázalo být určujícím faktorem v životech lidí, který ovlivňuje jejich rozhodování, chování a vnímání. Prostřednictvím kritického a analytického pohledu se pokusíme osvětlit toto fascinující téma, prozkoumat jeho různé aspekty a jeho důsledky v každodenním životě.
Měšek II. Lambert | |
---|---|
Polský kníže a král | |
![]() Portrét z 19. století od Jana Matejka. | |
Doba vlády | 1025–1034 |
Korunovace | 25. prosinec 1025, Hnězdno |
Narození | asi 990 |
Úmrtí | 10. května 1034 |
Pohřben | Bazilika svatého Petra a Pavla v Poznani |
Předchůdce | Boleslav Chrabrý |
Nástupce | Kazimír I. Obnovitel |
Manželka | Richenza Lotrinská |
Potomci | Kazimír I. Obnovitel, Ryksa Polská, Gertruda Polská |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Boleslav Chrabrý |
Matka | Emnilda |
Příbuzní | Regelinda, Bezprym a Ota Polský (sourozenci) Boleslav II. Smělý[1], Vladislav I. Herman[2], Měšek Polský, Svatava Polská[1] a Ota Polský (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Měšek II. Lambert (990 – 10. května 1034) byl polský panovník z rodu Piastovců, v letech 1025–1031 polský král, v letech 1032–1034 kníže, syn Boleslava I. Chrabrého a jeho třetí ženy Emnildy. Pod dojmem konce jeho vlády, kdy došlo k takřka úplnému rozkladu polského státu, dostal neoprávněně přízvisko Gnuśny („lenivý“), ale na začátku se projevoval jako schopný panovník a ani v období krize nehrál pasívní roli.
K jeho sourozencům patřili starší bratr Bezprym, mladší bratr Ota a sestra Matylda. Se svou ženou Richenzou Lotrinskou měl syna Kazimíra, dcery Gertrudu, manželku Izjaslava I. Kyjevského a Ryksu, manželku Bély I. Uherského.
Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Roku 1031 Konrád II. dobyl Lužici a kyjevský kníže Jaroslav Moudrý Červeňské hrady. Bezprym se svými příznivci a s ruskou vojenskou pomocí dobyl sídelní hrad Hnězdno a získal trůn. V souladu s dohodou ihned uznal císařovu svrchovanost, vzdal se královského titulu a na důkaz vděčnosti odeslal do Říše polské královské insignie. To vyvolalo velkou nespokojenost mezi polskými velmoži a způsobilo jeho brzký pád.
Měškovi nezbylo než uprchnout do Čech, kde se dostal do dočasného zajetí knížete Oldřicha. Roztržka mezi Oldřichem a císařem však zabránila jeho vydání do císařových rukou. Po vraždě Bezpryma v roce 1032 se Měšek vrátil do Polska a opět se ujal vlády, ale už nemohl ignorovat požadavky Konráda II. a na jednání v Merseburku v roce 1033 byl donucen vzdát se královského titulu, uznat svrchovanost císaře a podělit se s příbuznými o moc v zemi.
Polsko bylo rozděleno na tři úděly, jimž vládl Měšek, jeho bratr Ota a bratranec Dětřich, vnuk Měška I. Ota však téhož roku zemřel a po vyhnání Dětřicha se Měškovi podařilo zemi opět sjednotit, ale následujícího roku zahynul úkladnou smrtí z rukou svého dvořana. Ta se stala signálem pro vzpouru velmožů proti centrální moci. Jeho syn Kazimír (pozdější Kazimír I. Obnovitel) musel z chaosem zmítané země uprchnout.
Siemomysł? | ||||||||||||
Měšek I. | ||||||||||||
Boleslav Chrabrý | ||||||||||||
Vratislav I. | ||||||||||||
Boleslav I. | ||||||||||||
Drahomíra ze Stodor | ||||||||||||
Doubravka Přemyslovna | ||||||||||||
Biagota? | ||||||||||||
Měšek II. Lambert | ||||||||||||
Dobromír | ||||||||||||
Emnilda z Lužice | ||||||||||||
Předchůdce: Boleslav Chrabrý |
![]() |
Polský král Měšek II. Lambert 1025–1031 |
![]() |
Nástupce: Bezprym |
Předchůdce: Bezprym |
![]() |
Polský kníže Měšek II. Lambert 1032–1034 |
![]() |
Nástupce: Kazimír I. Obnovitel |