Moravský zemský výbor

Moravský zemský výbor byl nejvyšší výkonný orgán samosprávy na Moravě v letech 1861–1918.

Byl ustanoven na základě Zřízení zemského a Řádu voleního do sněmu zemského markrabství Moravského vydaného v roce 1861. Zemský výbor navázal na stavovský zemský výbor.

Jednalo se o výkonnou část moravského zemského sněmu neboli zemskou vládu. Skládal se ze šesti takzvaných přísedících, vybíraných volbou z řad poslanců zemského sněmu. Jeden přísedící byl volen z poslanců moravského zemského sněmu zvolených za velkostatkáře, jeden za města, obchodní komory a živnostenské komory a jeden za venkov. Ostatní tři voleni libovolně. Přísedící byli povinni bydlet v Brně.

V čele zemského výboru stál zemský hejtman, který byl zároveň předsedou zemského sněmu a který byl jmenován císařem z řad poslanců zemského sněmu. Funkční období členů výboru bylo 6 let. Aby usnesení výborů bylo platné, bylo potřeba alespoň hlasů čtyř přísedících.

Od roku 1906 se počet přísedících rozšířil na osm.

Každý člen zemského výboru (přísedící) měl na starosti svůj takzvaný „referát“, tedy vymezený okruh záležitostí, které spadaly do jeho pravomoci.

Působnost moravského zemského výboru

1. referát

• zemské nadace, stipendia, fondy
• zemědělství, polní a lesní hospodářství, vinařství, zdravotnictví, zvěrolékařství
• obecní záležitosti v okresech Hodonín, Moravský Krumlov, Zábřeh, Litovel a Hranice

2. referát

• školní záležitosti
• pojišťování a zemské pojišťovny
• veřejné nemocnice
• obecní záležitosti v okresech Znojmo s městem, Mikulov, Jihlava s městem, Moravská Třebová, Boskovice

3. referát

• záležitosti náboženské a církevní
• hornictví
• německé školství, Německá vysoká škola technická v Brně, zřízení německé univerzity na Moravě
• Františkovo muzeum v Brně
• záležitosti sirotčinců, polepšovny, ústavy pro slabomyslné
• obecní záležitosti v okresech Šternberk, Šumperk, Rýmařov, Tišnov a moravských obvodech v moravském Slezsku

4. referát

• zemské finance a daně
• zdravotní ústavy, zemské nemocnice a porodnice, ústavy pro choromyslné
• česká vysoká technická škola v Brně
• zemské zaopatřovací ústavy v Brně a v Drnovicích
• obecní záležitosti v okresech Dačice, Třebíč, Velké Meziříčí a Nové Město

5. referát

• věci ústavní, zákonodárství, politické a soudní rozdělení země
• záležitosti gruntovních knih
• zemské domy v Brně (sídla zemské samosprávy), tedy nynější Nová radnice a Zemská sněmovna v Brně
• věci vojenské
• rybářství, honitba
• záležitosti stavební
• obecní záležitosti v okresech Brno–město, Hustopeče, Nový Jičín a Olomouc–město

6. referát

• moravská zemská zastavárna
• průmysl, živnosti a obchod
• české školy průmyslové a obchodní
• průmyslová muzea v Brně a v Olomouci
• bankovnictví a úvěrování, zemská hypoteční banka, zemědělská banka, spořitelny, záložny
• vodní dráhy (kanály, průplavy)
• obecní záležitosti v okresech Uherské Hradiště, Uherský Brod, Holešov, Kroměříž a Moravské Budějovice

7. referát

• české školy rolnické, vinařské, chmelařské, lnářské, sýrařské, mlékařské, hospodářské, podkovářské
• obecní zastupitelstva
• záležitosti agrární
• úrazové pojištění dělnictva
• záležitosti nalezenců, věci chudinské, české sirotčince, útulky pro pijáky
• obecní záležitosti v okresech Olomouc-venkov, Přerov, Prostějov, Valašské Meziříčí, Místek a Vyškov

8. referát

• zákonodárství
• české obecní školství
• ředitelství kanceláře (výboru)
• záležitosti univerzitní a založení české univerzity na Moravě
• zemské střední školy s českým vyučovacím jazykem
• statistiky
• umění, vědy a dějiny
• Moravský zemský archiv
• zemské ústavy pro hluchoněmé v Němčících u Ivančic a v Lipníku nad Bečvou
• obecní záležitosti v okresech Brno-okolí, Kyjov a Moravská Ostrava

Členové moravského zemského výboru

Člen	Období
Alois Pražák	1861–1884
Petr Chlumecký	1861–1863
Ferdinand Kaufmann	1861–1865
Franz Adamczik	1861–1867
Karl Giskra	poslancem 1861–1867
August Wenzliczke	poslancem 1848–1849 a 1861–1884
Gabriel Serényi	1871, poslancem 1861–1867
Antonín Mezník	1862–1873
Karl Frendl	1868–1896
Jindřich Dvořák	1871–?
Johann Bažant	1872–1878
Jan Kozánek	1871 poslancem 1867–1871
Ferdinand Bojakovský	1871
hrabě Heinrich Josef Franz Karl Belrupt–Tissac	1878–1896
Adolf Promber	1878–1899
rytíř Hugo Manner	1878–1910
František Alois Šrom	1879–1896
Josef Fanderlik	1884–1895
Josef Koudela	1895–1896
Hugo Fuchs	1896/1899–?
Josef Tuček	1896–1901
Eduard Ulrich	1896–1903
Jan Žáček	1896–1908
Anton Zoebl	1899–1902 a 1896–1907
Jan Rozkošný	1901–1906
Josef Jelinek	1902–1918
Eduard Schleimayer	1902–?
Ludvík Egbert Belcredi	1903–1914
Richard Baratta Dragono	1904–1906 a 1910–1918
Václav Šílený	1906–1911
Josef Koudela	1906–1913
Jan Vaca	1906–1913
Heinrich Fritsch	1907
Wilhelm Freisler	1907–1918
Otakar Pražák	1908–1909
Josef Staroštík	1909–1913
Ladislav Pluhař	1912–1918
Jaroslav Budínský	1913–1918
Kuneš Sonntag	1913–1918
Jan Šrámek	1913–1918
František Bařina	1914–1918

Po zániku moravského zemského sněmu v roce 1918 zanikl i moravský zemský výbor v té podobě, v jaké byl v roce 1861 zřízen.

V roce 1928 byl zákonem č. 125/1927 Sb. O organisaci politické správy zřízen Zemský výbor země moravskoslezské.

Reference

1. ↑ Zřízení zemské a Řád volení do sněmu zemského markrabství Moravského. Moravská sbírka zákonů . . Dostupné online. 
2. ↑ Zemský výbor moravského markrabství – pravomoci. Další Moravák bloguje . . Dostupné online. 

Portály: Morava