Adolf Promber

V dnešním světě se Adolf Promber stalo tématem velkého významu a zájmu všech typů lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo významu ve vědecké oblasti, Adolf Promber je tématem, které vzbuzuje zvědavost a diskuse v různých odvětvích. V průběhu historie byl Adolf Promber předmětem studia a výzkumu, který generoval velké množství znalostí, které jsou dodnes zkoumány a zpochybňovány. Proto je velmi zajímavé ponořit se do různých aspektů, které Adolf Promber pokrývá, od jeho počátků až po jeho důsledky v každodenním životě.

JUDr. Adolf Promber
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1899
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1876 – 1899
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Německá pokrok. strana
(Freie Deutsche Vereinigung)
Narození17. dubna 1843
Uherské Hradiště
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. února 1899 (ve věku 55 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníFrantišek Alois Šrom (švagr)
Alma materVídeňská univerzita
Profeseadvokát a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Adolf Promber (17. dubna 1843 Uherské Hradiště[1] – 3. února 1899 Brno[2][3][4]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v závěru 19. století poslanec Říšské rady; jeden z hlavních představitelů německorakouského tábora na Moravě.

Biografie

Byl synem výběrčího daní. V letech 1860–1864 vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1867 získal titul doktora práv. Krátce působil jako notář ve Frenštátu u moravské finanční prokuratury. Od roku 1872 byl advokátem v Brně. Zapojil se do veřejného a politického života.[2][3]

Od 70. let 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1873 byl zvolen a zastupoval zde kurii městskou, obvod Kroměříž, Uherské Hradiště atd. Za týž obvod obhájil mandát i ve volbách do Říšské rady roku 1879. Ve volbách do Říšské rady roku 1885 uspěl v městské kurii, obvod Hranice, Lipník atd. Opětovně za něj byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1891 a volbách do Říšské rady roku 1897. V parlamentu setrval do své smrti. Pak ho nahradil Karl Fochler.[5] V roce 1897 se profesně uvádí jako advokát, bytem v Brně.[6] V zákonodárném sboru byl aktivní hlavně v rozpočtovém a branném výboru. V roce 1874 se zasloužil o podobu zákona upravujícího poměry státních úředníků.[2]

Uvádí se jako německý liberál (liberálně a centralisticky orientovaná Ústavní strana, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2][7] V roce 1878 zastával funkci zapisovatele zemského volebního výboru Ústavní strany na Moravě.[8] Při svém nástupu do parlamentu patřil mezi mladoněmecké liberály, kteří kritizovali staroněmecké politiky Ústavní strany.[3] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[9] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[10] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[11] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[12] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[13] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[14] Ve volbách roku 1897 byl zvolen za Německou pokrokovou stranu.[15] Po volbách roku 1897 zasedal v poslaneckém klubu Freie Deutsche Vereinigung (takzvaná Mauthnerova skupina), který sdružoval staroliberální proud německorakouské politiky.[2]

Od roku 1876 zasedal rovněž jako poslanec Moravského zemského sněmu.[2] Do roku 1884 na něm zastupoval okres Hodonín, pak Lipník.[3] Od roku 1878 byl členem Moravského zemského výboru, v němž po dvacet let působil coby referent pro obecní, zemědělské a finanční záležitosti. Od roku 1896 byl náměstkem moravského zemského hejtmana.[2] Spolu s baronem Johannem von Chlumeckým byl koncem století hlavním představitelem německorakouského politického tábora na Moravě.[3]

Byl švagrem předního českého politika na Moravě Františka Aloise Šroma. V národnostních otázkách byl umírněný a položil základy k pozdějšímu Moravskému vyrovnání.[2] Uznával, že při etnických poměrech na Moravě není pro německou populaci vhodné vystupovat radikálně opozičně a obstrukčně. Sám byl do sněmu i Říšské rady volen za obvody v českém vnitrozemí. V roce 1897 odmítal ostrý opoziční kurz proti Badeniho jazykovým nařízením.[3]

Získal čestné občanství více než 50 moravských obcí.[2] Čestným občanem ho například jmenovaly i etnicky převážně české obce jako Valašské Klobouky.[16] V roce 1883 mu byl udělen Řád železné koruny.[3]

Zemřel na žaludeční nemoc v únoru 1899.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Uherské Hradiště
  2. ↑ a b c d e f g h i Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Promber, Adolf (1843-1899), Politiker und Jurist, s. 304. (německy) 
  3. ↑ a b c d e f g h Dr. Adolf Promber mrtev. Národní listy. Únor 1899, roč. 39, čís. 35, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika 16988, sn. 133 . MZA . Dostupné online. 
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=153&size=45
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 470. 
  8. ↑ Znaimer Wochenblatt, 31. 8. 1878, s. 1.
  9. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  11. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  12. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  13. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  14. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  15. ↑ Das Vaterland, 24. 3. 1897, s. 3.
  16. ↑ Adolf Promber 30. listopad 1884 . valasskeklobouky.cz . Dostupné online. 

Externí odkazy