Ferdinand Bojakovský

V dnešním světě se Ferdinand Bojakovský stal široce diskutovaným tématem obecného zájmu. Postupem času získala Ferdinand Bojakovský významnou relevanci v různých oblastech a vyvolala protichůdné názory. Prokázalo se, že Ferdinand Bojakovský má významný dopad na společnost, od akademické sféry po obchod. V tomto článku prozkoumáme fenomén Ferdinand Bojakovský do hloubky, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Zvážíme různé pohledy a názory odborníků, abychom nabídli úplný a objektivní pohled na Ferdinand Bojakovský, s cílem prohloubit vaše porozumění a vyvolat konstruktivní debatu na toto důležité téma.

Ferdinand Bojakovský
Ferdinand Bojakovský z Knurova
Ferdinand Bojakovský z Knurova
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1891
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1871
Ve funkci:
1884 – 1890
Starosta Kroměříže
Ve funkci:
1884 – 1887
PředchůdceJUDr. August Benesch
NástupceJUDr. Vojtěch Kulp
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(staročeši-Moravská nár. str.)
Narození22. ledna 1832
Malhotice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. září 1896 (ve věku 64 let)
Malhotice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiBedřich Bojakovský
Alma materJagellonská univerzita
Profesepolitik
CommonsFerdinand Bojakovský z Knurova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand svobodný pán Bojakovský z Knurova (22. ledna 1832 Malhotice[1] – 4. září 1896 Malhotice[2])[3], byl rakouský šlechtic a politik z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Kroměříže.

Biografie

Byl statkářem z Kroměříže.[3] Pocházel z šlechtické rodiny Bojakovských z Knurova, kteří v 17. století získali od kardinála Františka z Ditrichštejna jako léno Malhotice a roku 1728 byli povýšeni na svobodné pány. Narodil se roku 1832. Od roku 1859 studoval na Jagellonské univerzitě v Krakově národohospodářství. Pak nastoupil jako arcibiskupský dvorní rada.[4]

V roce 1884 se stal starostou Kroměříže.[4] Hlásil se k českému národu, ovšem moravské listy v úmrtích zprávách uváděly, že nebyl národovcem v přísném toho slova smyslu. Zasadil se o přechod kroměřížské radnice do českých rukou. Měl blízko k arcibiskupovi Bedřichu z Fürstenberka.[2]

V zemských volbách roku 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Na sněm se vrátil v zemských volbách roku 1884, nyní za městskou kurii, obvod Kroměříž.[5] Byl též členem Moravského zemského výboru.[4]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii městskou na Moravě, obvod Kroměříž, Uherské Hradiště atd.[6] Ve volbách porazil německého liberála Adolfa Prombera. Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako baron Ferdinand Bojakowski von Knurow, statkář a starosta, bytem Kroměříž.[7]

Na Říšské radě se přidal k Českému klubu, který od konce 70. let sdružoval staročechy, mladočechy, českou konzervativní šlechtu a moravské národní poslance.[8]

Zemřel v září 1896 na svém statku.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c Úmrtí. Národní politika. Září 1896, roč. 14, čís. 249, s. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. : Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 71. (německy) 
  4. ↑ a b c ROFFEISOVÁ, Lenka: Volby českých poslanců z Moravy do říšské rady roku 1885 . muni.cz . Dostupné online. 
  5. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=56&size=45
  8. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Externí odkazy