Problém Messier 96 je dnes jedním z nejrelevantnějších problémů s dopady v různých oblastech společnosti. Od svého vzniku až po dopad na každodenní život Messier 96 vyvolal vášnivé debaty a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Messier 96, analyzujeme jeho historický význam, jeho vliv na populární kulturu a jeho relevanci dnes. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí důsledky Messier 96 a možná řešení problémů, které představuje. Připojte se k nám na této vzrušující cestě světem Messier 96!
Messier 96 | |
---|---|
![]() M96 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO/Oleg Maliy | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | spirální galaxie, sub-millimetric source, HI (21cm) source a zdroj infračerveného záření |
Třída | SBa[1]/SAB(rs)ab[2] |
Objevitel | Pierre Méchain |
Datum objevu | 20. března 1781 |
Rektascenze | 10h 46m 45,7s[2] |
Deklinace | 11°49′12″[2] |
Souhvězdí | Lev (lat. Leo) |
Zdánlivá magnituda (V) | 9,25[3], 10,42[3], 10,15[4], 8,99[4], 7,236[5], 6,568[5] a 6,32[5] |
Úhlová velikost | 7,6′x5,2′[2] |
Vzdálenost | 34 800 000 ly |
Plošná jasnost | 13,2[6] |
Poziční úhel | 176[6] |
Rudý posuv | 0,003 012 |
Kupa galaxií | Skupina galaxií M 96[7] |
Fyzikální charakteristiky | |
Poloměr | 50 000[7] ly |
Absolutní magnituda (V) | -21,1[7] |
Označení v katalozích | |
Messierův katalog | M 96 |
New General Catalogue | NGC 3368 |
IRAS | IRAS 10441+1205 a IRAS F10441+1205 |
Uppsala General Catalogue | UGC 5882 |
Principal Galaxies Catalogue | PGC 32192 |
Jiná označení | M96, NGC 3368, UGC 5882, PGC 32192[2] |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Messier 96 (také M96 nebo NGC 3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva. Spolu s galaxií Messier 95 ji objevil Pierre Méchain 20. března 1781.[7] Od Země je vzdálená asi 34,8 milionů světelných let[8] a je nejjasnějším členem Skupiny galaxií M 96,[7] která leží přímo uprostřed souhvězdí Lva.
M96 a její blízké galaxie leží v oblasti oblohy bez výrazných hvězd, takže je potřeba vyjít ze spojnice hvězd Regulus (α Leo) a Chertan (θ Leo) a v polovině této spojnice se posunout přibližně 2° směrem na jih. M96 je nejjasnější ve své skupině galaxií, takže je, i když velmi obtížně, viditelná i triedrem 10x50, ve kterém vypadá jako světlá neurčitá mlhovina bez podrobností Podobně vypadá i v dalekohledu o průměru 60 až 80 mm. V dalekohledech o průměru 150 až 250 mm je možné spatřit jasné oválné jádro protažené od jihovýchodu na severozápad a navíc neurčité halo protažené stejným směrem, z jehož několika zjasnění je možné vytušit spirální strukturu.[9]
Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem. Přesto je tedy viditelná ze všech obydlených oblastí Země.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od února do srpna.
40′ západně od M96 leží M95 a asi 50′ severně od M96 leží M105.[11]
M96 objevil spolu se sousední galaxií M95 Pierre Méchain 20. března 1781 a oznámil to svému kolegovi Charlesi Messierovi, který obě o 4 dny později zařadil do svého katalogu. Toho dne pak Méchain objevil i blízkou galaxii M105, ale tu Messier do katalogu nezařadil - dostala se do něj až dodatečně v polovině 20. století.[7] M96 Messier popsal jako velmi slabou a těžko pozorovatelnou skvrnu bez hvězd a nezapsal k ní souřadnice. William Herschel, který měl mnohem větší dalekohled než Messier, ji naopak popsal jako velmi jasné a velmi velké trochu protažené mračno, které je nejjasnější přímo uprostřed v sotva rozlišitelném středu. William Parsons, který ji pozoroval ještě větším dalekohledem, ji popsal jako mračno se zářivým středem.[9]
M96 je spirální galaxie vzdálená od Země 34,8 milionů světelných let.[8] V této vzdálenosti může mít nejjasnější vnitřní oblast skutečný rozměr více než 65 000 světelných let a poměrně slabý prstenec obklopující tuto oblast může mít rozměr přes 100 000 světelných let. Tato vnější oblast je protkána spoustou velmi jasných modrých mladých hvězd, které jí dodávají výrazný modravý odstín. Tato oblast je místem probíhajících významných hvězdotvorných jevů, naopak vnitřní oblasti jsou tvořeny mnohem staršími hvězdami a převládá v nich žlutá barva. Hmotnost galaxie se odhaduje na 160 miliard hmotností Slunce. Při pozorování ze Země je galaxie odkloněna o 35° od přímého pohledu na ni. V roce 1998 byla v této galaxii pozorována supernova, která dostala označení SN 1998bu, byla typu Ia a dosáhla magnitudy 11,8.[9][12]
M96 je nejjasnějším členem Skupiny galaxií M 96, což je skupina galaxií v souhvězdí Lva, do které patří také sousední galaxie M95 a M105.[13][14][15][16]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M96 (astronomia) na italské Wikipedii.