Messier 21

V dnešním světě se Messier 21 stalo tématem velkého významu a zájmu. Postupem času získal Messier 21 větší význam v různých oblastech, od technologie po politiku, včetně kultury a umění. Odborníci i široká veřejnost projevili rostoucí zájem dozvědět se více o Messier 21, jeho důsledcích, výzvách a příležitostech. V tomto článku prozkoumáme Messier 21 do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho vzniku až po budoucí projekci se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně porozumět důležitosti Messier 21 dnes.

Messier 21
Messier 21 na amatérském snímku. Autor: Ole Nielsen
Messier 21 na amatérském snímku. Autor: Ole Nielsen
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaI3m[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu5. června 1764
Rektascenze18h 04m 13s[2]
Deklinace-22°29′24″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)5,9[3]
Úhlová velikost14'[4]
Vzdálenost1 205 pc
Fyzikální charakteristiky
Odhadované stáří12 milionů let[4]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 21
New General CatalogueNGC 6531
Collinderův katalogCollinder 363
Melottův katalogMelotte 188
Jiná označeníM21, NGC 6531,[2] Cr 363,[5] Mel 188,[6] OCL 26[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier M21 (také M21 nebo NGC 6531) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce vzdálená od Země přibližně 3 900 světelných let.[4] Objevil ji Charles Messier 5. června 1764.[7]

Pozorování

Poloha M 21 v souhvězdí Střelce

M21 je možné najít přibližně 2° jihozápadně od hvězdy Polis (μ Sgr), necelý jeden stupeň severovýchodně od mlhoviny Trifid. Je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale jednotlivé hvězdy se s jeho pomocí rozliší pouze obtížně. Dalekohled o průměru 114 mm ovšem ukáže různé hvězdy od 10. magnitudy. Dalekohled o průměru 200 mm hvězdokupu rozloží úplně a okrajové oblasti hvězdokupy v něm vypadají velice nepravidelně.[8] Severovýchodní část hvězdokupy zdobí asi 10 slabých hvězd seřazených do kroužku.[9]

Mlhovina leží blízko ekliptiky (přibližně 1°), proto přes ni často přechází tělesa sluneční soustavy. Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 2° jižně leží mlhovina Laguna, 4° severozápadně otevřená hvězdokupa M23 a severovýchodním směrem jsou to další objekty mezi kulovou hvězdokupou M22 a Orlí mlhovinou.

M21 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v oblastech blízko obratníku Kozoroha je možné ji vidět přímo v zenitu.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu M21 objevil Charles Messier 5. června 1764[7] během hledání komet. Popsal ji jako malou hvězdokupu a zařadil ji do svého slavného katalogu. William Herschel o této hvězdokupě nezanechal žádné poznámky, stejně tak ani jeho syn John, který pozoroval oblohu na mysu Dobré naděje. Admirál Smyth ji popsal jako hvězdokupu umístěnou ve velmi bohatém poli hvězd.[8]

Vlastnosti

M21 má na otevřenou hvězdokupu poměrně značně zhuštěné jádro, vzdálenost mezi jejími hvězdami se blíží jednomu světelnému roku.[8]

Hvězdokupa obsahuje okolo 57 hvězd.[11] Její nejjasnější hvězdy osmé magnitudy jsou spektrálního typu B0 a jsou tedy velmi mladé;[7] její stáří se odhaduje na 12 milionů let.[4] Odhady její vzdálenosti od Země se různí, ale uznává se hodnota kolem 3 900 světelných let.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M21 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6531 . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for M 21 . . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Revised NGC Data for NGC 6531. Dostupné online. .
  4. ↑ a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics . Červenec 2002 . Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. doi:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund . 1931 . Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society . 1915 . Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  7. ↑ a b c SEDS Messier Objects Database: Messier 21 . . Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  9. ↑ Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Střelec . . Dostupné online. 
  10. ↑ Deklinace 22° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 68° od jižního nebeského pólu. Jižně od 68° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 68° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  11. ↑ SVOLOPOULOS, S. N. A photographic survey of galactic clusters NGC 6531, 6546, 6469, 6544, 7127, 7128. S. 758. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society . 1953 . Roč. 113, s. 758. Dostupné online. Bibcode 1953MNRAS.113..758S. (anglicky) 

Externí odkazy

Objekty v Messierově katalogu