Mario Praz
V dnešním světě získal Mario Praz nebývalý význam. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Mario Praz se stal tématem neustálého zájmu a debat. Jeho dopad sahá od způsobu, jakým se vztahujeme k ostatním, až po způsob, jakým vykonáváme naše každodenní činnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme důležitost Mario Praz a jak jeho vliv přinesl významné změny v různých aspektech našich životů. Od svého vzniku až po budoucí projekci bude Mario Praz i nadále tématem studia a úvah, které si zaslouží naši plnou pozornost.
| Mario Praz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. září 1896 Řím |
| Úmrtí | 23. března 1982 (ve věku 85 let) Řím |
| Povolání | sběratel umění, historik umění, novinář, překladatel, vysokoškolský učitel, literární kritik a spisovatel |
| Alma mater | Boloňská univerzita Florentská univerzita |
| Témata | anglická literatura |
| Významná díla | La carne, la morte e il diavolo nella letteratura romantica |
| Ocenění | Serenova medaile (1935) Premio Feltrinelli (1960) doctor honoris causa from the University of Aix-Marseille (1964) doctor honoris causa from the University of Paris (1967) rytíř komandér Řádu britského impéria |
| Manžel(ka) | Vivyan Leonora Eyles (1934–1947) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mario Alcibiade Praz (6. září 1896, Řím – 23. března 1982, Řím) byl italský literární kritik, novinář, překladatel z angličtiny a historik umění, jeden z nejcitovanějších ve 20. století.[1]
Proslulé jsou jeho analýzy romantické literatury, především role morbidity a sadistické sexuality v ní (zejm. u Baudelaira, Flauberta či Wilda), a to v knize La carne, la morte e il diavolo nella letteratura romantica, která vyšla roku 1930 (anglicky jako The Romantic Agony), a kterou napsal během svého pobytu ve Velké Británii. Známá byla též jeho soukromá sbírka neoklasicistního umění, neoklasicismu věnoval též práci Gusto neoclassico z roku 1939. Palazzo Primoli, místo jeho sbírky, bylo roku 1995 otevřeno jako muzeum.
Bibliografie
- Secentismo e Marinismo in Inghilterra, 1925
- Poeti inglesi dell'Ottocento, 1925
- Penisola Pentagonale 1926
- La carne, la morte e il diavolo nella letteratura romantica, 1930
- Studi sul concettismo, 1934
- Antologia della letteratura inglese, 1936
- Studi e svaghi inglesi 1937
- Viaggio in Grecia. Diario del 1931, 1943
- Gusto neoclassico 1939
- La crisi dell'eroe nel romanzo vittoriano, 1952
- La casa della vita, Bellezza e bizzarria 1960
- Mnemosine 1971
- Il patto col serpente, 1972
- Il giardino dei sensi, 1975
- Panopticon romano secondo, 1978
- Perseo e la Medusa, 1979
- Voce dietro la scena, 1980
- La filosofia dell'arredamento, 1981
- Il mondo che ho visto, 1982
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mario Praz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mario Praz
- Heslo v Dictionary of Art Historians
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.garfield.library.upenn.edu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-11.
