Ludvík Parmský

Ludvík Parmský
král etrurský
Ludvík Parmský roku 1800, autor portrétu Francisco Goya
Doba vlády	1801–1803
Narození	5. července 1773 Piacenza
Úmrtí	27. května 1803 (ve věku 29 let) Florencie
Pohřben	Panteón infantů v El Escorialu
Nástupce	Karel Ludvík Parmský
Manželka	Marie Luisa Španělská
Potomci	Karel Ludvík Marie Luisa Charlotta
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourbonsko-Parmská
Otec	Ferdinand Parmský
Matka	Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
Příbuzní	Karolína Marie Tereza Parmská, Marie Antonie Josefa Parmská, Karlota Parmská a Filip Marie Parmský (sourozenci) Karel III. Parmský a Luisa di Borbone, Principessa di Parma[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Parmský (5. července 1773, Piacenza – 27. května 1803, Florencie) byl jedním ze dvou etrurských králů. Byl synem vévody Ferdinanda Parmského a arcivévodkyně Marie Amálie Rakouské, dcery královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána.

Zatímco Ludvík pobýval ve Španělsku, parmské vévodství bylo v roce 1796 obsazeno francouzskými vojsky. Napoleon Bonaparte, který si podmanil většinu Itálie, chtěl získat Španělsko na svou stranu proti Anglii a chtěl vykompenzovat Bourbonům ztrátu Parmy Etrurským královstvím, novým státním útvarem vytvořeným z velkovévodství toskánského.

Ludvík měl před převzetím Etrurie navštívit Napoleona v Paříži a tam byl jmenován králem. Ludvík s manželkou a synem cestovali přes Francii inkognito jako hrabata z Livorna. Poté, co byl Ludvíkovi v Paříži udělen Bonapartem královský titul, odjel Ludvík s rodinou do Florencie. Do hlavního města dorazili v srpnu roku 1801.

V roce 1802 Ludvík se svou těhotnou manželkou cestoval do Španělska, aby se zúčastnili dvojité svatby, sourozenců Marie Luisy, infanta Ferdinanda a infantky Marie Isabely. V Barceloně porodila Marie Luisa dceru Marii Luisu Charlottu. Pár se vrátil do Etrurie v prosinci téhož roku, poté co se dozvěděli o smrti vévody Ferdinanda.

Zpátky v Etrurii se Ludvíkovo zdraví zhoršilo a v květnu roku 1803 v necelých třiceti letech zemřel. Smrt byla možná způsobena epileptickým záchvatem.

Ludvík byl v titulu krále následován synem Karlem Ludvíkem, za něhož vládla matka jako regentka.

V roce 1795 přišel Ludvík ve španělskému královskému dvoru, aby zde dokončil své vzdělání a vzal si jednu z dcer svého strýce, krále Karla IV. Dne 25. srpna 1795 se oženil v Madridu s infantkou Marií Luisou a byl mu udělen titul infanta španělského.

Manželství mezi Ludvíkem a Marií Luisou se ukázalo jako šťastné, ale bylo poznamenáno Ludvíkovým špatným zdravotním stavem. Byl slabý, měl dýchací problémy a od nehody která se mu stala v dětství, poté co narazil hlavou do mramorového stolu, vyznačoval příznaky epilepsie. S plynoucími roky se jeho zdraví zhoršovalo a začal být stále více závislý na své manželce. První roky manželství prožil pár ve Španělsku.

Ludvík a Marie Luisa měli dvě děti:

• Karel Ludvík (22. prosince 1799 – 16. dubna 1883), parmský vévoda, vévoda z Luccy, etrurský král v letech 1803 až 1807, ⚭ 1820 Marie Tereza Savojská (19. září 1803 – 16. července 1879)
• Marie Luisa Charlotta (2. října 1802 – 18. března 1857)

  ⚭ 1825 Maxmilián Saský (13. dubna 1759 – 3. ledna 1838), dědičný princ Saska

  ⚭ 1849 hrabě Francesco Rossi

  ⚭ 1855 hrabě Giovanni Vimercati

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis, King of Etruria na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Parmský na Wikimedia Commons

Etrurský král Ludvík I. 1801–1803

Nástupce: Ludvík II.