V dnešním světě se Karel Maria Isidor Bourbonský stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Jeho význam se odráží v množství diskusí, které vyvolává, a také v jeho přítomnosti v různých oblastech společnosti. Ať už v politické, sociální, ekonomické nebo kulturní sféře, Karel Maria Isidor Bourbonský hraje zásadní roli. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po svůj vliv na vývoj nových technologií, Karel Maria Isidor Bourbonský upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a oborů studia. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé dimenze Karel Maria Isidor Bourbonský a jeho relevanci dnes.
Karel Maria Isidor Bourbonský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 29. března 1788 Aranjuez |
Úmrtí | 10. března 1855 (ve věku 66 let) Terst |
Místo pohřbení | katedrála svatého Justa v Terstu |
Povolání | politik |
Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha Řád sv. Ondřeje rytíř Řádu zlatého rouna rytíř Řádu sv. Michala velkokříž Řádu Karla III. |
Choť | Marie Františka Portugalská (od 1816)[1] Marie Tereza z Braganzy (od 1838)[1] |
Děti | Jan Karel Bourbonský Fernando de Borbón y Bragança Carlos Luis de Borbón y Bragança[2] |
Rodiče | Karel IV. Španělský[3] a Marie Luisa Parmská[3] |
Rod | Bourbon-Anjou |
Příbuzní | Marie Amálie Španělská, Marie Isabela Španělská, Marie Luisa Španělská, Šarlota Joaquina Španělská, František de Paula Španělský a Ferdinand VII. Španělský (sourozenci) Karel Maria Bourbonský a Alfons Karel Bourbonský (vnoučata) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Maria Isidor Bourbonský, celým jménem Carlos María Isidro Benito de Borbón y Borbón-Parma (29. března 1788, Aranjuez – 10. března 1855, Terst), byl španělský infant a první karlistický pretendent španělského trůnu. Byl druhým synem královského páru Karla IV. Španělského a Marie Luisy Parmské a bratrem krále Ferdinanda VII. Znám byl i pod jménem „Don Carlos“.
Karlův starší bratr Ferdinand nastoupil na španělský trůn v roce 1808 a dle do té doby platného salického práva by jeho následníkem by byl právě Karel Maria, pokud by Ferdinand neměl syna. 29. března 1830 však Ferdinand vydal tzv. pragmatickou sankci, která upravovala nástupnictví na trůn, podle jejíhož nařízení mělo mít na trůn nárok i ženské potomstvo panovníka. Půl roku po vydání se narodila Ferdinandova dcera Isabela a stala se tak první v pořadí následnictví. Po Ferdinandově smrti (1833) Karel Maria však odmítl pragmatickou sankci uznat a se sám považoval za španělského krále Karla V.
Rozpor mezi členy královské rodiny přerostl do občanské války, ve které proti sobě stáli „Carlistas“ (stoupenci Karla) a „Cristinos“ (vládní jednotky a stoupenci Marie Kristýny Neapolsko-Sicilské - vdovy po Ferdinandovi a regentky Isabely). Ozbrojené konflikty jsou známy jako karlistické války a probíhaly od roku 1833 do 1876.
Karel Maria se dne 22. února 1816 oženil se svou neteří Marií Františkou Portugalskou (1800-1834; dcera jeho sestry Šarloty), z tohoto manželství vzešli 3 synové:
V roce 1838, čtyři roky po smrti první manželky, se podruhé oženil s její sestrou a svojí švagrovou Marií Terezou Portugalskou (1793–1874), s níž již neměl děti.
Jeho synové byli dalšími karlistickými pretendenty španělského trůnu.