Kyanidy

Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Kyanidy. Ať už tomu dáme jakýkoli přístup, Kyanidy vždy v lidstvu vzbuzoval zájem a zvědavost. Ať už jako předmět studia, jako historická postava nebo jako inspirace pro kreativitu, Kyanidy zanechal svou stopu ve světě nepředstavitelnými způsoby. V průběhu historie byla předmětem debat, analýz a obdivu a byla považována za referenční bod v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kyanidy a pokusíme se osvětlit jeho důležitost a dopad na různé aspekty lidského života.

Na tento článek je přesměrováno heslo kyanid. Možná hledáte: kyanit.
Kyanidový aniont CN− Shora: 1. Struktura valenčních vazeb, 2. 3D model 3. mapa elektrostatického potenciálu, 4. Uhlíkový aniont HOMO

Kyanidy jsou soli kyseliny kyanovodíkové, které obsahují kyanidový aniont CN−. Rozpustné kyanidy jsou prudké jedy, na vzduchu vlivem vlhkosti a oxidu uhličitého a také v kyselém prostředí uvolňují rovněž prudce jedovatý kyanovodík. Jejich jedovatost spočívá v zablokování buněčného dýchání. K nejznámějším kyanidům patří kyanovodík, kyanid amonný, kyanid sodný, kyanid draselný a kyanid vápenatý.

Toxicita

Kyanidy jsou obvykle vysoce toxické. Nejnebezpečnější sloučeninou je kyanovodík. Smrtelná dávka kyanidu je 200 mg v pevném skupenství či jako roztok, smrt přichází během několika minut. V malém množství ale hrají signální úlohu na úrovni buněk.[1]

Výskyt v životním prostředí

Kyanidy jsou v malé míře přirozenou součástí životního prostředí, za pro život nebezpečné koncentrace je však většinou zodpovědný člověk. Do prostředí se uvolňují především během spalovacích procesů, z průmyslových provozů (strojírenství, chemický průmysl, metalurgie) i z nezabezpečených skládek a starých ekologických zátěží. Využívají se také při těžbě zlata.

Havárie

V důsledku neopatrného zacházení s kyanidy došlo k řadě havárií většinou spojených s úhynem ryb deseti- a vícekilometrových úsecích řek. Ke zřejmě největší z havárií došlo během úniku kyanidů ze zlatého dolu v Baia Mare v Rumunsku v lednu roku 2000. Únik 100 tun kyanidů vedl k otravě dlouhých úseků řek Tisa, Szamos a Dunaj. V České republice došlo k největším únikům kyanidů v Kolíně v roce 2006[2] a na řece Bečvě v září 2020; nicméně i v předchozích letech docházelo na českých řekách k opakovaným únikům kyanidů do vodních toků.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Cyanide plays a major role in the human body, study reveals. medicalxpress.com . . Dostupné online. 
  2. ↑ Únik kyanidu do Labe způsobilo vadné čidlo. iDNES.cz . 2006-01-17 . Dostupné online. 
  3. ↑ Z. Svobodová: Účinky kyanidů na ryby, Veterinářství 2000, 50, 364–366.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu kyanid na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kyanidy s prvkem v oxidačním čísle I.

viz též Kyanid amonný (NH4CN) • Dikyan ((CN)2)

Kyanidy s prvkem v oxidačním čísle II.